Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 29/95

Plénum Ústavního soudu České republiky

po ústním jednání dne

19. prosince 1995, rozhodlo ve věci návrhu skupiny poslanců

Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení vyhlášky

města Ústí nad Labem č. 40/1995, o zákazu propagace stran a hnutí

šířících národnostní, rasovou, náboženskou, politickou a třídní

nenávist na území města Ústí nad Labem, t a k t o :

Vyhláška města Ústí nad Labem č. 40/1995, o zákazu propagacestran a hnutí šířících národnostní, rasovou, náboženskou,politickou a třídní nenávist na území města Ústí nad Labem, sez r u š u j e dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.

O d ů v o d n ě n í

I.

Dne 2. října 1995 obdržel Ústavní soud České republiky návrh

skupiny 29 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

na zrušení vyhlášky města Ústí nad Labem č. 40/1995, o zákazu

propagace stran a hnutí šířících národnostní, rasovou,

náboženskou, politickou a třídní nenávist na území města Ústí nad

Labem. Uvedený návrh byl doplněn podáním ze dne 31. října 1995.

Znění napadené vyhlášky je následující:

"Obecně závazná

o zákazu propagace stran a hnutí šířících národnostní, rasovou,

náboženskou, politickou a třídní nenávist na území města Ústí nad

Labem.

Zastupitelstvo města Ústí nad Labem se na svém zasedání dne

15. 6. 1995, na základě § 14 odst. 1 písm. i) a § 36 odst. 1 písm.

f) , o obcích, v úplném znění, usneslo na

této obecně závazné vyhlášce (dále jen vyhláška):

článek 1

Propagace stran a hnutí šířících národnostní, rasovou,

náboženskou, politickou a třídní nenávist se na území města

zakazuje.

článek 2

Propagací stran a hnutí šířících národnostní, rasovou,

náboženskou, politickou a třídní nenávist se rozumí:

a) požadavky na násilnou změnu ústavního pořádku

b) užívání symbolů těchto zločinných hnutí

c) zpochybňování zločinnosti režimů, které tato hnutí

představovala

d) jakékoliv veřejné vychvalování totalitních režimů, které

potlačují základní lidská práva.

článek 3

Porušení této vyhlášky podléhá stíhání dle trestního zákona,

§ 260 a § 261.

článek 4

Vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni

jejího vyhlášení.

V Ústí nad Labem dne 15. 6. 1995

Ve svém návrhu, podaném podle § 64 odst. 2 písm. b) zákona č.

, skupina poslanců namítá rozpor uvedené vyhlášky

s ustanoveními , a y České

republiky, čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 4 odst. 1 a 2, čl. 17 odst.

4 a d a a

odst. 2 zákona ČNR č. , o obcích (obecní zřízení), ve

znění pozdějších předpisů.

Rozpor napadené vyhlášky s y České

republiky a s čl. 2 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 17 odst. 4

spatřují navrhovatelé ve

skutečnosti, že v daném případě jsou povinnosti ukládány nikoli

zákonem, nýbrž jiným právním předpisem.

Porušení d spatřují pak

v nepřípustnosti toho, aby obecně závazná vyhláška obce nově nebo

odlišně formulovala skutkové podstaty trestných činů, jejichž

definování přísluší výlučně trestnímu zákonu. Ve svém návrhu na

podporu tvrzení uvedeného rozporu srovnávají dikci § 260 a 261

trestního zákona s napadenou vyhláškou. Uvádí, že podle § 260

trestního zákona se trestá podpora a propagace "hnutí, které

směřuje k potlačení práv a svobod občanů" nebo hlásání

"národnostní, rasové, třídní nebo náboženské zášti", zatímco podle

vyhlášky má být trestná propagace stran a hnutí šířících některou

z vyjmenovaných druhů nenávisti, včetně "politické", která v §

260 obsažena není. V odkazu na § 261 trestního zákona navrhovatelé

poukazují na jeho dikci, obsahující zákaz "veřejného projevování

sympatií k fašismu a jinému podobnému hnutí, uvedenému v § 260 tr.

z.", čemuž se podle jejich názoru vyhláška vyhýbá. Třetí námitka

navrhovatelů se v této souvislosti týká výkladu pojmu "propagace".

Podle jejich stanoviska tento výklad pro účely napadené vyhlášky

(obsažený v jejím čl. 2) neodpovídá platnému trestnímu právu:

"násilná změna ústavního pořádku" podle navrhovatelů připomíná

rozvracení republiky, "vychvalování totalitních režimů"

schvalování trestného činu, a "užívání symbolů zločinných hnutí"

se v obecné formulaci vyhlášky vztahuje i na jejich držení

v soukromí.

Rozpor napadené vyhlášky s článkem 104 y

a s ustanoveními a , ve znění

pozdějších předpisů, navrhovatelé zdůvodňují poukazem na zákonný

rámec vydávání obecně závazných vyhlášek obcí v oblasti jejich

samostatné působnosti.

V písemných vyjádřeních ze dne 23. října 1995 a ze dne 9.

listopadu 1995, podaných podle ,

vedoucí Kanceláře primátora města Ústí nad Labem k návrhu na

zrušení obecně závazné , o zákazu propagace

stran a hnutí šířících národnostní, rasovou, náboženskou,

politickou a třídní nenávist na území města Ústí nad Labem, jakož

i k jeho doplnění, potvrdil stanovisko Zastupitelstva města Ústí

nad Labem, vyjádřené přijetím uvedené vyhlášky.

V řízení o zrušení právních předpisů je Ústavní soud České

republiky podle povinen také

zkoumat, zdali byl napadený právní předpis vydán ústavně

předepsaným způsobem. Z tohoto důvodu si Ústavní soud České

republiky vyžádal od Zastupitelstva města Ústí nad Labem zaslání

dokumentů, osvědčujících řádné přijetí napadené vyhlášky (tj.

zápisu z jednání obecního zastupitelstva, potvrzujícího potřebné

kvorum a potřebnou většinu), jakož i její řádné vyhlášení ve

smyslu , o obcích, ve znění pozdějších

předpisů. Uvedené skutečnosti byly potvrzeny prezenční u

a zápisem ze zasedání Zastupitelstva města Ústí nad Labem,

konaného dne 15. června 1995, osvědčujícími zákonem vyžadované

kvorum i většinu (ze 37 členů zastupitelstva se jeho zasedání

účastnilo všech 37, přičemž pro předmětnou vyhlášku hlasovalo 25

členů), jakož i potvrzením o vyvěšení předmětné vyhlášky.

Podle ustanovení Ústavní

soud České republiky může se souhlasem účastníků upustit od

ústního jednání, nelze-li od tohoto jednání očekávat další

objasnění věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citované ustanovení

lze vztáhnout na posouzení předmětné věci, Ústavní soud České

republiky si vyžádal od účastníků řízení vyjádření, zdali souhlasí

s upuštěním od ústního jednání. Podáním ze dne 3. října 1995

vedoucí Kanceláře primátora města Ústí nad Labem, vyjádřil souhlas

s postupem, navrhovaným Ústavním soudem, naproti tomu v podání ze

dne 3. listopadu 1995 JUDr. J. H. vyjádřil jménem skupiny poslanců

nesouhlas s upuštěním od ústního jednání.

II.

Ústavní soud České republiky v řízení o zrušení zákonů

a jiných právních předpisů (tedy i v řízení o zrušení právního

předpisu obce) posuzuje obsah zákona nebo jiného právního předpisu

podle hledisek, obsažených v ustanovení § 68 odst. 2 zákona č.

, k nímž u obecně závazné vyhlášky obce patří

kompetence (zákonné zmocnění), soulad s právními předpisy vyššího

stupně právní síly a dodržení právní úpravy normotvorného procesu.

K platnosti napadené vyhlášky Ústavní soud České republiky

provedl již výše uvedená zjištění.

Podle y mohou orgány

územní samosprávy vydávat právní předpisy na základě a v mezích

zákona, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Podle čl. 104 odst. 3

zastupitelstva mohou v mezích své

působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Rozdílnou dikci

uvedených zmocňovacích ustanovení nutno interpretovat

systematickým zařazením citovaných norem v y.

Je-li y zařazen v hlavě třetí:

Moc výkonná, pak y v hlavě

sedmé: Územní samospráva. Z toho lze dovodit, že zmocňující

ustanovení, obsažené v y, se

vztahuje na pravomoc vydávat obecně závazné vyhlášky v přenesené

působnosti (tj. jestliže obec vykonává státní správu v rozsahu

stanoveném zvláštními zákony) a zmocňující ustanovení, obsažené

v y, na pravomoc vydávat

obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti obce.

Při posuzování souladu vyhlášky města Ústí nad Labem č.

40/1995 s u, ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle

y a se zákony je v první řadě nutno zodpovědět otázku,

zda vůbec lze v ní obsažený předmět úpravy podzákonným právním

předpisem regulovat.

Z ustanovení čl. 3 napadené vyhlášky vyplývá, že porušení

ustanovení, obsažených v předchozích článcích, má být postihováno

sankcí, obsaženou v § 260 a 261 trestního zákona. To znamená, že

předmětem úpravy čl. 1 až 3 vyhlášky města Ústí nad Labem č.

40/1995 je zakotvení znaků skutkových podstat trestných činů,

jejichž sankce jsou obsaženy v citovaných ustanoveních trestního

zákona.

Podle d jen zákon

stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest, jakož

i jaké jiné újmy na právech nebo majetku, lze za jeho spáchání

uložit. Jelikož vyhláška města Ústí nad Labem č. 40/1995 stanoví,

které jednání je trestným činem a má být postihováno trestem podle

§ 260 a 261 trestného zákona, a protože obecně závazná vyhláška

obce je podzákonným právním předpisem (což plyne jednak z čl. 15

odst. 1, a y a jednak z odst.

2 a § 24 odst. 1 a 2 zákona o obcích), je tím dán její rozpor

s d.

Posuzovaná vyhláška odvíjí svou normativní existenci od dvou

ustanovení , ve znění pozdějších předpisů.

Prvním je § 14 odst. 1 písm. i), podle něhož "do samostatné

působnosti obce patří vydávání obecně závazných vyhlášek ve věcech

patřících do samostatné působnosti". Druhým je potom § 36 odst.

1 písm. f) citovaného zákona, což je norma, vymezující pravomoc

obecního zastupitelstva v systému orgánů obce a svěřující mu

schvalování obecně závazných vyhlášek ve věcech samostatné

působnosti. Žádné z uvedených ustanovení zákona o obcích není

ustanovením zmocňujícím. První z nich, tj. § 14 odst. 1 písm. i)

, ve znění pozdějších předpisů, zakotvuje

pravomoc obce vydávat v oblasti samostatné působnosti právní

předpisy, druhé, tj. § 36 odst. 1 písm. f) citovaného zákona, pak

určuje orgán obce, vykonávající tuto pravomoc. V právním řádu

České republiky neexistuje zákonné zmocňující ustanovení

k vydávání obecně závazných vyhlášek, stanovících jednání, které

je trestným činem, a s ohledem na y základních práv

a svobod by takovéto zákonné zmocnění bylo nutno považovat za

protiústavní.

Z uvedených důvodů Ústavní soud České republiky vyhlášku

města Ústí nad Labem č. 40/1995, o zákazu propagace stran a hnutí

šířících národnostní, rasovou, náboženskou, politickou a třídní

nenávist na území města Ústí nad Labem zrušil.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky se nelze

odvolat.

V Brně 19. prosince 1995