Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 278/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 20. prosince 1995 ve věci ústavní stížnosti J.N., zastoupeného advokátem JUDr. J.J., proti rozsudkům Okresního soudu ve Znojmě ze dne 8. 11. 1994, čj. -19, a Krajského soudu v Brně ze dne 11. 9. 1995, čj. -34,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozsudkům Okresního soudu ve Znojmě a Krajského soudu v Brně stěžovatel uvádí, že podle jeho názoru, soudy obou stupňů se dopustily pochybení při výkladu ustanovení v novelizovaném znění. I když je možno souhlasit se závěry těchto soudů, že převzetí pohledávky je rovněž jednou z forem úplaty, nebylo vůbec vzato v úvahu, že převzetí přídělové ceny v konkrétních podmínkách mělo pouze formální povahu a že noví nabyvatelé tím, že přídělovou cenu neplatili, ve skutečnosti ani neposkytli žádnou úplatu za převod pozemků. Tato problematika

se dotýká všech převodů zemědělských pozemků, zejména v pohraničních oblastech, přidělených po roce 1945 NPF, neboť téměř všichni vlastníci půdy tuto cenu nezaplatili proto, že krátce po získání vlastnictví pozemků byly tyto sdruženy ke společnému obhospodařování. Tím, že obecné soudy nevzaly v úvahu specifickou povahu projednávané věci, porušily článek 36 odst. 1 d, jakož i článek 11 odst. 1 uvedené y. Z uvedených důvodů stěžovatel proto navrhuje, aby oba uvedené rozsudky byly zrušeny.

Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d. Zkoumaje tuto základní otázku, zjistil Ústavní soud ze spisu Okresního soudu ve Znojmě, že kupní smlouvou, uzavřenou dne 26. 1. 1972 a registrovanou bývalým SN dne 7. 2. 1972 pod čj. Reg. RI 73/72, převedla matka stěžovatele na manžele B. a M.G. také pozemky, o které v projednávané věci jde, přičemž kupitelé se zavázali v rámci vypořádání kupní smlouvy převzít na srážku z kupní ceny k zaplacení nedoplatek přídělové ceny přidělené usedlosti u Finančního odboru ONV ve výši 20 952,-Kčs, tedy zaplatit částku představující právě hodnotu uvedených pozemků sdružených ke společnému obhospodařování. Jestliže za tohoto stavu věci oba soudy dospěly k závěru, že v daném případě nejde o dar ani bezúplatný převod ve smyslu ustanovení 8 odst. 3 , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, nelze, podle názoru Ústavního soudu, těmto závěrům nic vytknout. Také Ústavní soud má za to, že předmětná smlouva je svými pojmovými znaky smlouvou kupní a že její úplatnost je, mimo jiné, vyjádřena i převzetím zmíněného závazku zaplatit nedostatek přídělové ceny, kteroužto povinnost kupitelé, byť dodatečně, také splnili.

Obecné soudy tedy v projednávané věci neodepřely stěžovateli

3 -

právo na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 y základních lidských práv a svobod ani právo na ochranu vlastnického práva podle článku 11 odst. 1 y - jež ostatně v restitučním řízení má být teprve konstituováno a to proto, že nebyla naplněna skutková podstata uvedená v ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, tj. bezúplatnost převodu. Tato skutečnost je natolik evidentní, že Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. prosince 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj