Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 237/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Ing. J.D., zastoupeného advokátem JUDr. A.P.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :

Dne 3.10.1995 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost, v níž se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5.8.1994, sp. zn. . Zároveň navrhl zrušení přílohy č. 2 Napadeným rozsudkem bylo potvrzeno rozhodnutí ČSSZ, ze dne 19.5.1992, č. 240124006, kterým byl navrhovateli upraven invalidní důchod z hlediska a současně byl potvrzen i rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6.5.1994, sp. zn. . Při výpočtu důchodu vycházela ČSSZ z a navrhovatel má za to, že zmíněnými rozhodnutími ČSSZ i uvedených soudů bylo porušeno jeho právo dané d.

Navrhovatel má dále za to, že byl poškozen nejen aplikací práva, ale že v rozporu s u je i zmíněná příloha č. 2

Na místě je uvést, že návrh na zrušení zmíněného nařízení vlády již navrhovatel podal Ústavnímu soudu dne 11.4.1995, jeho

2 -

návrh však byl usnesením,

sp. zn.

, ze dne 26.4.1995 podle , o Ústavním soudu, odmítnut.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kterým nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle téhož zákona může být spolu s ústavní stížností podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, a nebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y, popř. se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis.

Ze spisu Městského soudu v Praze, sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 5.8.1994, sp. zn. , kterým se potvrzuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6.5.1994, sp. zn. , a tedy i rozhodnutí ČSSZ ze dne 19.5.1992, č. 240124006, nabyl právní moci dnem 5.10.1994.

Ústavní stížnost byla navrhovatelem podána k přepravě dne 2.10.1995, tedy výrazně po lhůtě stanovené .

S ohledem na již uvedené je na místě, a s poukazem na zjištěné skutečnosti na okraj věci uvést, že návrh na zrušení přílohy č. 2 odůvodňuje navrhovatel pouze tím, že její aplikace ji značně poškozuje, když neodpovídá skutečnému stavu věci. Neuvádí, které jeho základní právo či svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR byly tímto právním předpisem porušeny, ani se kterými ustanoveními d nebo mezinárodní smlouvy podle y ČR je případně napadený právní předpis v rozporu.

- 3 -

Na základě zmíněných skutečností (zejména stran lhůty k podání ústavní stížnosti), proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle odmítnout, neboť jde o návrh, který je podán po lhůtě stanovené pro jeho podání citovaným zákonem.

P o u č e n í: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. listopadu 1995

JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu