Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 255/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci navrhovatele DU, zastoupenou předsedkyní Ing. A.H.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Dne 26.10.1995 podala DU ústavní stížnost na neústavnost , o volbách do Parlamentu České republiky. Petitem návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti se navrhovatel domáhá vydání nálezu Ústavního soudu ČR, kterým by Ústavní soud rozhodl, že ustanovení zákona porušují základní práva a svobody stanovené v , 22.a 36 d, a podle jej současně zrušil.

K uvedenému návrhu nutno uvést, že ústavní stížnost podle jsou oprávněny podat podle č1. 87 odst. 1 písm. d) y ČR fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10 y ČR. Z dikce citovaného ustanovení je nutno dovodit, že ústavní stížnost může

- 2 -

být podána jen tehdy, tvrdí-li fyzická nebo právnická osoba, že individuálním aktem aplikace práva bylo porušeno její chráněné základní právo či svoboda. Teprve v souvislosti s takto uplatněnou ústavní stížností lze ve smyslu podat i návrh na zrušení zákona nebo jeho části či jiného právního předpisu.

S ohledem na uvedené je nutno zdůraznit, že není individuálním aktem aplikace práva v konkrétní věci týkající se jednotlivé fyzické nebo právnické osoby, nejedná se o konkrétní rozhodovací činnost vázanou na jednotlivou fyzickou nebo právnickou osobu, ale jde o normotvornou aktivitu státu. Opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci jsou v tomto směru totožné s pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla fyzická nebo právnická osoba účastníkem. I z formulace jednoznačně plyne, že ústavní stížnost musí směřovat proti individuálnímu aktu aplikace práva a nikoliv proti normativnímu právnímu aktu samotnému.

Z těchto skutečností potom jednoznačně plyne, že předmětem podané ústavní stížnosti není porušení základního práva nebo svobody zaručených ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl navrhovatel účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem veřejné moci, a z toho případně plynoucí návrh na zrušení zákona, jehož uplatněním mělo dojít k porušení práva. Ústavní stížností se totiž navrhovatel přímo domáhá zrušení , aniž zde byl vydán jakýkoliv individuální akt aplikace práva. Návrh na zrušení zákona však podle mohou podat jen výslovně uvedené subjekty, mezi které za dané situace navrhovatel nepatří.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nutno dovodit, že předmětná ústavní stížnost byla podána subjektem zjevně

- 3 -

neoprávněným, a proto Ústavnímu soudu ČR nezbylo než podle návrh na zahájení řízení odmítnout.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 1995

JUDr. Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu