Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 27/95

Ústavní soud

rozhodl dnešního dne ve věci návrhu Ministerstva

kultury České republiky na zahájení řízení o rozsahu kompetencí

státního orgánu podle , proti

Ministerstvu vnitra ČR, t a k t o :

Orgánem příslušným k přezkoumání pravomocného správního rozhodnutíOkresního úřadu v Šumperku, čj. Vnitř. 1-69/94/He, ze dne 17. 3.1994, mimo odvolací řízení, je Ministerstvo kultury ČR.

O d ů v o d n ě n í

Právní podstata kompetenčního sporu spočívá v otázce

registrace Nadace pro rozvoj Boží církve v České republice. Boží

církev není registrovanou církví na území ČR, neboť ministerstvo

kultury žádosti o registraci této církve nevyhovělo, resp. řízení

z formálních důvodů zastavilo, protože v žádosti nebyl uveden

požadovaný počet osob s trvalým pobytem na území ČR, které se

k této církvi hlásí a tudíž nebyla splněna podmínka § 1 zákona č.

, o registraci církví a náboženských společností.

Později, 14. 2. 1994, podali manželé V. a I. H. referátu

vnitřních věcí Okresního úřadu v Šumperku žádost o registraci

Nadace pro rozvoj Boží církve v České republice. Zakladatelem

nadace je Boží církev, reprezentovaná Úřadem generálního správce,

jakožto zahraniční právnická osoba (Boží církev s mezinárodní

účastí v Clevelandu). Rozhodnutím ze 17. 3. 1994 nebylo této

žádosti vyhověno, přičemž proti tomuto rozhodnutí nebylo podáno

odvolání - dle poučení - k Ministerstvu vnitra ČR. Rozhodnutí

nabylo právní moci 6. 4. 1994.

Navrhovatelé podali 21. 8. 1994 novou žádost o registraci

této nadace, kterou Okresní úřad v Šumperku přípisem z 31. 8.

1994 odmítl s odůvodněním, že se jedná o věc již rozhodnutou,

a proto nelze ve věci znovu rozhodovat. Sdělil však současně

navrhovatelům, že mohou uplatnit u Ministerstva kultury ČR podnět

k přezkoumání původního rozhodnutí v mimoodvolacím řízení. Této

možnosti žadatelé využili a obrátili se podáním z 11. 9. 1994 na

Ministerstvo kultury ČR.

Ministerstvo kultury postoupilo tento podnět Ministerstvu

vnitra ČR přípisem z 21. 9. 1994 s poukazem na to, že

k přezkoumání věci není ve smyslu ustanovení

Sb., ve znění pozdějších předpisů, příslušné. Uvedlo, že "Boží

církev v České republice", pro jejíž podporu má být nadace

zřízena, není církví registrovanou. Nejedná se tedy o církev, ani

náboženskou společnost, ale pouze o skupinu fyzických osob.

Ministerstvo vnitra ČR přípisem z 30. 9. 1994 vrátilo věc

zpět Ministerstvu kultury ČR s poukazem na ust. § 17 odst. 1 písm.

b) České národní rady o okresních úřadech,

úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím

souvisejících a dále s odkazem na charakter a poslání nadace.

V případě této nadace je cílem vytvoření materiálního, morálního,

právního a duchovního zázemí pro rozvoj Boží církve v ČR, a proto

ministerstvo vnitra dovozuje, že kompetentní k rozhodnutí

o přezkumu v mimoodvolacím řízení je Ministerstvo kultury ČR, do

jehož působnosti tento úsek státní správy patří.

V daném případě se jedná o kompetenční spor mezi státními

orgány podle ustanovení , konkrétně

o spor mezi dvěma ministerstvy, k jehož řešení je Ústavní soud za

podmínek a odst. 2 příslušný.

Ústavní soud zvážil otázku příslušnosti ve vztahu k § 28 zákona č.

o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů

státní správy České republiky ve znění pozdějších předpisů. Podle

tohoto článku činnost ministerstev řídí, kontroluje a sjednocuje

vláda České republiky. Úkoly spojené s odborným organizačním

a technickým zabezpečením činnosti vlády České republiky a jejích

orgánů plní Úřad vlády České republiky. V předmětné záležitosti

dospěl Ústavní soud k závěru, že jde o kompetenční spor, který

svou povahou přesahuje rámec obvyklého řízení, kontroly

a sjednocování činnosti ministerstev za účelem plnění vládního

programu a koordinace a součinnosti rezortů při plnění vládních

úkolů. Jde tedy právně o kompetenční spor ve smyslu §§ 120 a 121

, v němž oba státní orgány popírají svou

kompetenci v předmětné záležitosti.

Ve sporné záležitosti jde o otázku registrace nadace. Ve

smyslu ustanovení b odst. 3 je nadace

právnickou osobou a vzniká registrací u příslušného státního

orgánu. Podle je příslušným

k registraci nadace okresní úřad, v jehož územním obvodu bude mít

nadace sídlo. Registrace má účinky konstitutivní.

V zákoně č. o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění

pozdějších předpisů je vymezen rozsah kompetencí ministerstva

kultury (§ 8) i ministerstva vnitra (§ 12). Z dikce těchto

ustanovení vyplývá, že Ministerstvo kultury ČR je ústředním

orgánem státní správy, mimo jiné pro věci církví a náboženských

společností. Ministerstvu vnitra ČR jako ústřednímu orgánu státní

správy pro vnitřní věci přísluší zejména (mimo jiné) věci práva

sdružovacího a shromažďovacího, jakož i povolování organizací

s mezinárodním prvkem (§ 12, písm. c)).

Proti stanovisku ministerstva kultury ministerstvo vnitra

namítá, že nadaci nelze zařadit ani do rámce práva sdružovacího

a spolčovacího, ani pod pojem "organizace", protože nadace je

účelovým sdružením majetku, které fyzické nebo právnické osoby

jednotlivě nebo společně zřizují k určitému účelu. Je nesporné, že

v rámci citovaného , ve znění pozdějších

předpisů, není nikde v rámci okruhu působnosti ústředních orgánů

státní správy jednoznačně uvedeno, do čí kompetence problematika

nadací náleží.

o okresních úřadech, úpravě jejich

působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících

stanoví v § 17 písm. b), že rozhodnutí okresních úřadů, vydaná ve

správním řízení, přezkoumávají ty ústřední orgány státní správy,

do jejichž působnosti úseky státní správy vykonávané okresními

úřady náleží.

V souvislosti s tímto ustanovením je na místě posuzovat

i danou problematiku. Z formálně právního hlediska je možné

vycházet z toho, že o registraci nadace je příslušný rozhodovat

okresní úřad a v jeho rámci pak referát vnitřních věcí.

Ministerstvo vnitra České republiky je obecně ústředním orgánem

státní správy pro vnitřní věci a v tomto smyslu tedy i orgánem

příslušným pro rozhodování záležitostí, které mají charakter

vnitřních věcí. Na základě tohoto výkladu, z něhož vychází

i argumentace ministerstva kultury by bylo bezesporu možné

soustředit i otázky registrace nadací v jediném rezortu, a to bez

ohledu na to, jakých věcných okruhů by se jednotlivé nadace

týkaly.

Na druhé straně však nelze pominout názor ministerstva

vnitra, že v případě nadací je nutné v každém jednotlivém případě

vycházet z účelu nadace a zájmů, k jejichž dosažení je zřizována.

Z přípisu manželů H. z 21. 10. 1994 vyplývá, že zakladatelem

navržené nadace je Boží církev, reprezentovaná Úřadem generálního

správce, jako zahraniční právnická osoba. Smyslem nadace je

vytvoření materiální základny pro vznik a podporu Boží církve.

Církve a náboženské společnosti, které hodlají vyvíjet činnost na

území České republiky, registruje podle § 1 zákona ČNR číslo

o registraci církví a náboženských společností

Ministerstvo kultury ČR. Obsahová spojitost mezi nadací a církví,

o jejíž registraci je koneckonců usilováno, znamená, že nelze ani

odborné posouzení povahy, účelu a smyslu nadace odtrhnout od úvahy

o povaze té církevní organizace, k jejímuž zřízení nadace směřuje.

Takové odborné posouzení nepochybně spadá do sféry ministerstva

kultury, a to tím více, že dříve podaný návrh na registraci Boží

církve byl ministerstvem kultury zamítnut pouze z formálních

důvodů (pro nedostatek potřebného počtu podpisů), aniž byla celá

záležitost hodnocena z materiálněprávního hlediska. Navrhovaná

řešení obou ministerstev se po formální stránce opírají - každé

o své - právně relativně významné důvody, avšak vzhledem ke

zjištěné obsahové vazbě obou otázek (povahy církve a účelu

nadace), jeví se právně přiměřenějším, aby rozhodlo ministerstvo

kultury v obou záležitostech, protože stojí svou věcnou kompetencí

této problematice blíže. I kdyby mělo ve věci rozhodnout

ministerstvo vnitra, bylo by patrně v rozhodnutí samém stejně

vázáno na součinnost a odborné stanovisko ministerstva kultury.

Z uvedených důvodů dospěl proto Ústavní soud k závěru, že podle

ustanovení je ministerstvo

kultury orgánem příslušným k přezkoumání pravomocného správního

rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, čj. Vnitř. 1-69/94/ He, ze

dne 17. 3. 1994, mimo odvolací řízení.

P o u č e n í : Podle zákona číslo ,

o Ústavním soudu, se proti rozhodnutí Ústavního

soudu nelze odvolat.

V Brně dne 19. října 1995