Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 213/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Ing. V.C., zastoupeného advokátem JUDr. J.M.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou ústavní stížností se navrhovatel domáhal zrušení rozsudku Krajského soudu v Plzni, sp. zn. , ze dne 31.5.1995 a souvisejících rozhodnutí Magistrátu města Plzně, čj. stav/1555/93, ze dne 6.1.1994 a rozhodnutí Ú., čj. výst./1129/93-Ma, ze dne 30.9.1993. Ve stížnosti uvedl, že napadeným rozhodnutím bylo omezeno jeho vlastnické právo, a to bez náhrady ve smyslu d. V této souvislosti se navrhovatel domáhal zrušení ustanovení , o územním plánování a stavebním řádu, (stavebního zákona) a ustanovení , rovněž pro rozpor s d.

Ze spisu Krajského soudu v Plzni, sp. zn. , plyne, že dne 2.3.1994 podal navrhovatel Krajskému soudu v Plzni žalobu, ve které se domáhal zrušení rozhodnutí Magistrátu města

- 2 -

Plzně, ze dne 6.1.1994, čj. stav/1555/93, jímž bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ú., ze dne 30.9.1993, čj. výst./1129/93-Ma, o povolení rekonstrukce podsklepené kůlny u chaty na pozemku č. 12466, k.ú. P. Soud se žalobou zabýval a dne 31.5.1995 vydal rozsudek, kterým žalobu zamítl. Zmíněný rozsudek potom nabyl právní moci dne 30.6.1995 a krajský soud ve svém vyjádření k ústavní stížnosti odkázal v plném rozsahu na napadený rozsudek a jeho odůvodnění.

Navrhovatel ve své stížnosti namítá, že napadená rozhodnutí byla vydána na základě nesprávného právního posouzení a v rozporu se zákonem. Uvádí, že chata i přilehlá kolna byly postaveny ve 40. letech tohoto století bez stavebního povolení. OV měl vycházet v daném případě z nesprávného právního názoru a stavbu považoval za legalizovanou přidělením evidenčního čísla. Dále bylo podle § 135 stavebního zákona navrhovateli uloženo, aby "strpěl na dobu nezbytně nutnou rozebrání stávající zděné kolny, provedení nové zděné hradby na hranicích pozemku, včetně vyspárování a rekonstrukce kolny v šíři maximálně 1,5 m podél hranice rekonstruované stavby". V uvedeném postupu shledává navrhovatel znemožnění ústavně zaručené ochrany práv vlastníků pozemků, neboť tímto rozhodnutím byla uložena povinnost, která je omezením vlastnického práva, a to bez náhrady, což je v rozporu s d. Dále navrhovatel uvádí, že Magistrát města Plzně jako odvolací orgán neodstranil údajné vady řízení, ačkoliv navrhovatel výslovně protestoval proti uložené povinnosti. Krajský soud v Plzni potom žalobu v dané věci zamítl a podle navrhovatele nevzal v úvahu důkazy svědčící ve prospěch žaloby.

Zde je na místě uvést, že Ústavní soud není oprávněn zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, není vrcholem jejich soustavy (, y), a již proto nemůže na

3 -

sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, to ovšem potud, pokud soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd ( y). Z ústavního principu nezávislosti soudů (y) plyne též zásada volného hodnocení důkazů. Jestliže obecné soudy při svém rozhodování respektují kautely dané ustanovením , nespadá do pravomoci ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů obecnými soudy, a to ani tehdy, kdyby se s takovým hodnocením sám neztotožňoval.

Z obsahu spisu Krajského soudu v Plzni, sp. zn. , je zřejmé, že soud při rozhodování respektoval zásadu rovnosti účastníků řízení (d), jakož i další plynoucí z , d, a proto z těchto hledisek nelze uvedenému rozhodnutí nic vytknout, a tedy ani porušení zmíněných principů. Navrhovatel ostatně ani jejich porušení nenamítal, ale poukazuje pouze na "nesprávné hodnocení provedených důkazů".

S ohledem na uvedené proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh jako zjevně neopodstatněný podle odmítnout.

Pokud jde o návrh na zrušení stavebního zákona a , podaného za užití , je na místě uvést, že spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu a nebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Musí však jít o stížnost oprávněnou ve smyslu ustanovení V daném případě tomu tak není, a proto se Ústavní soud návrhem na zrušení části zákonů věcně nezabýval,

- 4 -

i když nutno dodat, že napadená ustanovení stavebního zákona a z hlediska d nutno vnímat i z hlediska ustanovení d.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. října 1995

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR

i