Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 62/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu české republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele F.Š., zastoupeného advokátkou JUDr. Z.J., proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, čj. -19, ze dne 9.5.1994, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, sp. zn. 12 Co316/94, ze dne 14. 12. 1994,

t a k t o

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní soud ČR obdržel dne 23. 3. 1995 ústavní stížnost, kterou se navrhovatel domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 1994, sp. zn. , kterým byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, čj. -19, jímž byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce je oprávněná osoba ve smyslu pro provádění transformace družstva N.

Navrhovatel v odůvodnění ústavní stížnosti, v němž se zaměřuje na polemiku s právními závěry obecných soudů, tvrdí, že výše citovanými rozsudky byla porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody. Konkrétně se dovolává porušení d a a 95 y.

- 2 -

Z obsahu návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem - ústavní stížnosti, jakož i z obsahu spisu Obvodního soudu pro Prahu 4, sp. zn. , je patrno, že navrhovatel se dne 27. 4. 1992 obrátil s výzvou na N., výrobní družstvo, v níž se domáhá jednak dobrovolného vrácení neprávem drženého majetku nebo provedení finančního vyrovnání za něho bez bližší specifikace právního předpisu, o něž tyto nároky opírá, jednak navrácení tohoto majetku podle s tím, že doufá, že tento zákon takové majetkové vyrovnání umožňuje. Žádost se týká konkrétně movitého majetku, který byl, podle tvrzení navrhovatele, v období po roce 1945 navrhovateli neoprávněně odňat ze skladiště, které se nacházelo v domě v Z., a dále movitého majetku, který se nacházel v továrně Z. a V.

Soudce zpravodaj z příloh připojených k návrhu a z obsahu spisu, sp. zn. , vyžádaného Ústavním soudem u Obvodního soudu pro Prahu 4, zjistil, že uvedené výzvě předcházela již dřívější podání ze strany navrhovatele, jimiž se navrhovatel domáhal navrácení movitého majetku, který, podle jeho tvrzení, právní předchůdci dnešního výrobního družstva N. získali nezákonně, krádeží, a tudíž, podle navrhovatele, tento majetek drželi neoprávněně. Rovněž zjistil, že mezi navrhovatelem a družstvem N. byla již před rokem 1992 vedena korespondence, v níž bylo ze strany navrhovatele vždy vycházeno z tvrzení, že majetek, o jehož vydání, event. vypořádání, se jedná, mu byl v minulosti právními předchůdci výrobního družstva N. nezákonně zabrán a přisvojen. Z těchto jeho tvrzení pak vycházelo v písemných reakcích N., výrobní družstvo, s tím, že navrhovateli k jeho žádosti ze dne 27. 4. 1992 sdělilo, že mu nemůže vyhovět, neboť nesplnil podmínky ustanovení , neboť zároveň se žádostí, odvolávající se na , nepředložil důkaz, který by prokazoval členství v družstvu a vnesený majetek. Naopak z obsahu žádosti vyplývá, že se dovolává toho, že majetek mu byl neoprávněně odňat.

V návaznosti na výše uvedenou korespondenci mezi

- 3 -

navrhovatelem a výrobním družstvem NA., jejímž výsledkem bylo nezařazení navrhovatele do transformace výše uvedeného družstva, podal navrhovatel dne 13. 10. 1992 u Obvodního soudu pro Prahu 4 žalobu na určení, že je oprávněnou osobou ve smyslu Obvodní soud pro Prahu 4, jako soud I. stupně, na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, neboť podstatné pro závěr, zda je fyzická osoba osobou oprávněnou podle transformačního zákona, je ve lhůtě určené splnění zákonných podmínek v tomto ustanovení uvedených s tím, že navrhovatel je neprokázal. Soud I. stupně se zabýval i tím, že v průběhu řízení před soudem I. stupně, konkrétně při ústním jednání dne 25. 5. 1993, tj. více než rok po uplynutí zákonem stanovené lhůty, navrhovatel předložil y nasvědčující tomu, že v minulosti byl členem družstva N., do něhož přešlo delimitací k 1.1.1950 družstvo J., zapsané společenstvo s ručením omezeným. Kromě okolností, týkajících se splnění podmínek podle transformačního zákona, se soud I. stupně zabýval i otázkou konfiskace a zavedení národní správy na jeho majetek. Po provedeném řízení dospěl soud I. stupně k závěru, že navrhovatel není oprávněnou osobou podle

Městský soud v Praze, jako soud odvolací, tento rozsudek soudu I. stupně po provedeném řízení potvrdil s tím, že žaloba na určení, že navrhovatel je osobou oprávněnou účastnit se transformace družstva N., není opodstatněná, protože navrhovatel nesplnil jednu ze základních podmínek podle , a to povinnost prokázat, že do družstva vnesl dobrovolně určitý majetek, který při ukončení členství nebyl vypořádán.

K vlastnímu návrhu na zahájení řízení - ústavní stížnosti, v níž navrhovatel polemizuje s právními závěry soudů obecných, a dovozuje, že výše popsaným postupem soudů obecných došlo k porušení d a a 95 y ČR, je třeba zdůraznit, že Ústavní soud není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad

- 4 -

jejich činností. To vše potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem ústavně zaručených práv a svobod.

Po podrobném seznámení se s obsahem návrhu a k němu připojených příloh, jakož i s obsahem Ústavním soudem vyžádaného spisového materiálu, soudce zpravodaj neshledal v postupu obecných soudů a v jejich právních závěrech o základní otázce, tj. otázce, zda navrhovatel v zákonem stanovené lhůtě splnil podmínky pro přiznání postavení osoby oprávněné na transformaci výrobního družstva podle (do 3 měsíců od účinnosti transformačního zákona - tj. do 28. 4. 1992) pochybení, dospěl proto k závěru, že návrh na zahájení řízení - ústavní stížnost, je zjevně neopodstatněná, a proto ji z uvedeného důvodu podle odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 1995

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj