Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 148/95

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti V.W. a Z.M., zastoupených advokátkou JUDr. PhDr. A.N., proti rozsudku Krajského soudu v Brně, ze dne 6. března 1995, sp. zn. , kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě ze dne 15. února 1994, č. j. -51, jímž byl zamítnut návrh na vydání nemovitostí, a ve věci s ústavní stížností spojeného návrhu na zrušení ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, ve kterých je stanovena podmínka pro vydání věci "převzetí věci státem", t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Návrhem podaným Ústavnímu soudu České republiky se stěžovatelé domáhají přezkoumání ústavnosti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. března 1995, sp. zn. , kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě ze dne 15. února 1994, č. j. -51, jímž byl zamítnut návrh na vydání nemovitostí.

V řízení před obecnými soudy se stěžovatelé domáhali vydání nemovitostí podle , ve znění pozdějších předpisů, a to z důvodu převodu nemovitostí na nabyvatele právními předchůdci stěžovatelů kupní smlouvou, uzavřenou v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Jelikož nabyvatelem byla nestátní organizace (SD S.), obecné soudy konstatovaly nenaplnění podmínky vyžadované zákona o mimosoudních rehabilitacích pro aktivní legitimaci navrhovatele. Vědomi si skutečnosti, že , ve znění pozdějších předpisů, vyžaduje k úspěšnému uplatnění práva na vydání věci její přechod na stát, stěžovatelé jak v řízení před obecnými soudy, tak v ústavní stížnosti argumentovali, resp. argumentují příbuzností státního a družstevního vlastnictví v rozhodném období podle zákona o mimosoudních rehabilitacích.

II.

Podle preambule a podle , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, účelem uvedeného zákona je snaha zmírnit (a nikoli odstranit) následky některých (a nikoli všech) majetkových a jiných křivd, k nimž došlo v období let 1948 až 1989. Jelikož nebylo a není v silách nově konstituovaného demokratického státu odstranit všechny křivdy uvedeného období, nutno respektovat skutečnost, že zákonodárce má v tzv. restitučním zákonodárství širší prostor k odlišování, než je tomu v jiných oblastech. V dosavadní judikatuře spatřuje Ústavní soud České republiky hranice tohoto prostoru zejména v ústavně konformním vymezení subjektů (

), resp. v respektování principu zákazu zpětné účinnosti a principu rovnosti mezi zákonodárcem vymezenými skupinami subjektů (

).

Z uvedených důvodů nutno návrh na zrušení definičního znaku oprávněné osoby, kterým je přechod věci v jejím vlastnictví nebo ve vlastnictví jejích právních předchůdců na stát ( , ve znění pozdějších předpisů) považovat za zjevně neopodstatněný. Jelikož se od posouzení ústavnosti cit. ustanovení odvíjí i posouzení napadených rozhodnutí obecných soudů, za zjevně neopodstatněný nutno označit i návrh na jejich zrušení. Uvedený závěr je podle proto důvodem odmítnutí ústavní stížnosti.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně 21. června 1995

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj