Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 42/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelky L.K., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 30. 9. 1993, a Okresního soudu v Domažlicích, sp. zn. , ze dne 10. 5. 1994, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni, sp. zn. , ze dne 18. 7. 1994, takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka svým podáním ze dne 18. 2. 1995 namítala nesprávnost postupu a rozhodnutí ve věci jejího dědictví, týkajícího se nemovitostí v k. ú. Z. Zejména nesouhlasila se závěry soudních rozhodnutí, konkrétně Městského soudu v Plzni, ze dne 30. 9. 1993, sp. zn. , kterým bylo potvrzeno zamítavé rozhodnutí P.ú. D., z 26. 3. 1993. V rámci správního přezkumu soud vyhověl žalobě navrhovatelky a potvrdil tak správnost pravomocného správního rozhodnutí. Stejně vyznělo i soudní řízení o určení povinnosti pro ZD Z., uzavřít s navrhovatelkou dohodu o vydání nemovitostí podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd ( ). I v tomto řízení byla žaloba navrhovatelky zamítnuta, a to rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích, z 10. 5. 1994, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni, z 18. 7. 1994, sp. zn. .

Navrhovatelka zdůraznila, že nemovitosti vlastním nákladem v roce 1990 uvedla do pořádku. Pouze proto, že o vrácení nepožádala v běhu lhůt, podle , bylo jí nyní nabídnuto, aby je od státu odkoupila. To však považuje za velké bezpráví, a proto se obrací na Ústavní soud ČR.

Přípisem ze dne 8. 3. 1995 byla navrhovatelka vyzvána

Ústavním soudem ČR k odstranění vad svého podání a současně byla poučena, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení soudní výzvy vady podání neodstraní, bude její návrh podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb. odmítnut.

Výzva k odstranění vad podání byla navrhovatelce doručena

30. 3. 1995, lhůta k jejich odstranění marně uplynula 30. 4. 1995.

Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě soudem určené, tj. do 30. 4. 1995, přičemž vzala na vědomí poučení Ústavního soudu o následcích neodstranění vad dle , rozhodl Ústavní soud ČR v souladu s ustanovením citovaného zákona tak, že její návrh odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. června 1995

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR

2