Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 34/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 15. června 1995 ve věci ústavní stížnosti ing. P.O., zastoupeného advokátem JUDr. J.M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 1. 1995, č.j. -24,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 7. 12. 1994, čj. -9, jímž byl vzat do vazby podle § 68 tr. ř. z důvodů uvedených v § 67 písm. a), b), c) tr. ř., stěžovatel v podstatě uvádí, že Krajský soud v Ostravě zamítnutím jeho stížnosti proti rozhodnutí o vazbě a konstatováním, že u něj nadále trvají vazební důvody podle ustanovení § 67 písm. a), b), c) tr. ř., aniž by shledal jedinou konkrétní skutkovou okolnost, která by opodstatňovala důvodnost obav, jejichž existence je vedle řádného

- 2 -

zahájení trestního stíhání sdělením obvinění zákonnou podmínkou pro uvalení vazby, porušil jeho základní právo na osobní svobodu garantované ustanoveními , 5 d. Z uvedených důvodů proto navrhuje, aby jeho ústavní stížnosti bylo vyhověno a napadené usnesení bylo zrušeno.

Ústavní soud, jak již vyslovil v řadě svých nálezů, není soudem nadřízeným soudům obecným, není vrcholem jejich soustavy, a již proto nemůže na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté d. Pokud jde o stěžovatelem vytýkané porušení článku 8 odst. 1 a 5 d, stanovících, že osobní svoboda je zaručena a že nikdo nesmí být vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zákonem a na základě rozhodnutí soudu, je z napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě patrno, že tento soud zkoumal věc i z hlediska výše uvedených stěžovatelových práv, i když nicméně na základě, v době jeho rozhodování, existujících důkazů dospěl k závěru, že jsou dány důvody vazby ve smyslu ustanovení , b), c) tr. ř. K tomu třeba dodat, že vzetí do vazby může být odůvodněno i jen některou z naznačených obav, i když přirozeně u kterékoli z nich platí, že rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi ( tr. ř.). Tyto skutkové okolnosti, odůvodňující především kolizní vazbu podle ustanovení tr. ř., jsou, i podle názoru Ústavního soudu, dostatečně přesvědčivé. Z vyšetřovacího spisu Policie ČR, sp. zn. KVV-70/23-95, který si Ústavní soud vyžádal, je totiž patrno, že stěžovatel byl statutárním orgánem S M., a současně společníkem V., s. r. o., tedy právnických osob, jichž se právě týká inkriminovaná transakce v hodnotě přes 11 milionů Kč, a to společně s dalším obviněným J.M., jehož výpověď je v řadě momentů s výpovědí stěžovatele v rozporu. V době rozhodování o vazbě bylo tedy třeba, jak konstatoval krajský soud, provést konfrontace mezi obviněnými, případně i svědky, vyslechnout v té době ještě nezjištěný počet svědků a provést další důkazy, což se také následně stalo. Teprve dne

3 -

8. 3. 1995 došlo k odnětí písemných dokladů, vztahujících se k činnosti S M. Z již citovaného spisu Policie ČR, Ústavní soud zjistil, že konfrontace mezi obviněnými a mezi obviněnými a svědkem L., jakož i výslechy svědků, již byly provedeny a že tato skutečnost vedla Státní zástupkyni KSZ k vydání usnesení ze dne 19. 4. 1995, sp. zn. 3 KZv 8/95, jímž stěžovatel byl propuštěn z vazby na svobodu.

Krajský soud v Ostravě odůvodnil stěžovatelovo vzetí do vazby skutkovými okolnostmi, zejména trestním oznámením M., a. s., ze dne 1. 9. 1994, leasingovou smlouvou č. 3/2/93 ze dne 25. 5. 1993, kupní smlouvou ze dne 1. 6. 1993, jakož i výpisem z obchodního rejstříku, týkajícím se S M. a V., s. r. o. a při hodnocení těchto důkazů postupoval ve shodě s ustanoveními a § , 138 tr. ř. Z ústavního principu nezávislosti soudu ( y ČR) lze dovodit, že, postupují-li obecné soudy tímto způsobem, nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" hodnocení důkazů těmito soudy, nebylo-li jinak v jejich postupu shledáno porušení hlavy páté d.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než z uvedených důvodů ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 15. června 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj