Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 136/94

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele S., zastoupeného JUDr. J.N., komerčním právníkem, o ústavní stížnosti na usnesení Nejvyššího soudu ČR, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze, takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR, čj. Odon 27/93/Hu-50, a rozsudku Vrchního soudu v Praze, čj. -36, neboť těmito rozhodnutími oba uvedené soudy porušily ústavní právo navrhovatele na řízení před nezávislým a nestranným soudem, právo na rovnost účastníků v řízení a právo na projednání věci veřejně a v přítomnosti účastníka dle d. Uvedeného porušení základních lidských práv se Vrchní soud v Praze údajně dopustil zejména tím, že ve věci jednal a rozhodl přesto, že navrhovatel se pro jednání před soudem včas a řádně omluvil. Nejvyšší soud dovolání podané navrhovatelem odmítl, neboť neshledal, že uvedená ústavní práva navrhovatele byla jednáním Vrchního soudu porušena.

1

Na základě přezkoumání návrhu i dalších listinných důkazů soud zjistil, že navrhovatel podal svůj návrh opožděně, to znamená, že nebyla zachována 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, jak to stanoví č. 182/93 Sb. Návrh k Ústavnímu soudu byl podán dne 16. 9. 1994, usnesení Nejvyššího soudu ČR nabylo právní moci dne 16. 7. 1994.

Na základě výše uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že jsou zde splněny podmínky ustanovení , a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. května 1995

Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce Ústavního soudu ČR

2