Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 35/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci I.P.,

t a k t o

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní soud ČR obdržel dne 14. 2. 1995 podání navrhovatele, které nemá formální náležitosti návrhu na zahájení řízení (ústavní stížnosti) před Ústavním soudem, z jehož obsahu, jakož i z obsahu dodatečně předložených příloh, je možno dovodit, že navrhovatel nesouhlasí s rozhodnutím Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. , ze dne 9. 3. 1994.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( ) a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ze spisu Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. , který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že rozsudkem uvedeného soudu ze dne 9. 3. 1994, čj. -25, byl

2 -

zamítnut návrh navrhovatele a F.P., směřující proti J. a M.J., na zrušení kupní smlouvy ze dne 6. 12. 1976, registrované SN pod čj. R I 828/67, v části, kterou navrhovatel, jako zmocněnec manželů F. a M.P., převedl, v souvislosti s prodejem domu, bezúplatně na manžele J. pozemky (v rozhodnutí soudu označené). Jak plyne z odůvodnění rozsudku, byl návrh navrhovatele zamítnut v podstatě proto, že navrhovatel nárok, vyplývající z ust. , ve znění pozdějších změn a doplňků, neuplatnil v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě. Proti tomuto rozsudku se navrhovatel neodvolal a rozsudek nabyl právní moci dnem 28. 4. 1994.

Tímto dnem tedy počala navrhovateli běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti uvedená ve shora citovaném ustanovení. Jestliže tedy navrhovatel podal návrh Ústavnímu soudu teprve dne 14. 2. 1995, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, a proto musel být z tohoto důvodu návrh podle odmítnut, aniž by soud navrhovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání.

Pro úplnost je třeba dodat, že s ohledem na to, že navrhovatel tím, že proti rozhodnutí soudu I. stupně nepodal odvolání, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), a ústavní stížnost je proto z tohoto důvodu také nepřípustná. Pokud pak je možno z obsahu podání navrhovatele dovozovat jeho nesouhlas se zákonem stanovenou dvouměsíční lhůtou k uplatnění nároků, vyplývajících z ustanovení v platném znění, kterou považuje za příliš krátkou, k tomu je třeba dále uvést, že , o Ústavním soudu, přiznává sice i fyzické osobě oprávnění podat návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, to však pouze za splnění podmínek uvedených v ustanovení citovaného zákona - tedy pouze tehdy, je-li takový návrh spojen s včas podanou ústavní stížností, tak tomu však v daném případě, jak shora uvedeno, nebylo.

3 -

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. dubna 1995

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj