Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 77/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J.S., o návrhu, došlém Ústavnímu soudu dne 10. 4. 1995, t a k t o:

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel ve svém návrhu, doručeném Ústavnímu soudu dne 10. 4. 1995, uvedl, že podává stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 1. 1993, sp. zn. 1T9/91, a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 2. 1994, sp. zn. , neboť jimi došlo k porušení č1. 10 a y ČR a dále k porušení práv zaručených v , č1. 8 odst. 1 a 2, , č1. 37 odst. 2, č1. 39 a a 6d, rovněž měla být porušena ustanovení § 1, § 2, § 214 a § 215 trestního řádu, stížnost byla podána i proti postupu ve věci podnětu stížnosti pro porušení zákona ze dne 25. 1. 1995. Stěžovatel požadoval, aby stížnost byla přijata dle ustanovení a napadené rozsudky byly zrušeny.

Ústavní soud především zkoumal, zda jde o návrh podaný ve

lhůtě stanovené Dle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí

o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Prostředkem na ochranu práva, který má na mysli § 72 odst. 2 cit. Zákona, je prostředek, který zákon poskytuje stěžovateli a nikoliv jinému subjektu. Stížnost pro porušení zákona je dle ustanovení § 266 trestního řádu oprávněn podat ministr spravedlnosti. Nejde tedy o opravný prostředek, který by byl oprávněn podat stěžovatel a podnět ke stížnosti pro porušení zákona nelze za prostředek na ochranu práva ve smyslu považovat.

Za této situace má Ústavní soud za to, že rozhodnutím

o posledním opravném prostředku je rozsudek Vrchního soudu v Praze, sp. zn. , který nabyl s ohledem na ustanovení § 139 tr. ř. právní moci dne 24. 2. 1994, přičemž 60ti denní lhůta uplynula dne 25. 4. 1994, což znamená, že byl-li návrh navrhovatele podán k přepravě na poštu dne 7. 4. 1995, jde zjevně o návrh opožděný a proto byl dle ustanovení odmítnut jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání zákonem.

Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že použití ustanovení nepřichází pojmově v úvahu, neboť v dané věci stěžovatel jednak vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje a navíc, jak bylo konstatováno shora, podnět ke stížnosti pro porušení zákona není opravným prostředkem dle

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

Brně dne 24. 4. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR

2