Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 27/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Ing. P.K., zastoupeného advokátkou JUDr. R.V.,

t a k t o

Návrh se odmítá. O d ů v o d n ě n í :

Dne 7.2.1995 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost sepsanou navrhovatelem dne 5.2.1995, kterou doplnil podání, jež Ústavní soud obdržel dne 3.3.1995. V uvedené ústavní stížnosti se navrhovatel domáhá zrušení usnesení Policie ČR, O.ú.v. V., ze dne 2.7.1992, sp. zn. VV-719/91 Zpl., usnesení Policie ČR, O.ú.v. V., ze dne 18.12.1992, sp. zn. OVV-719/91, usnesení OP, ze dne 24.2.1993, sp. zn. a konečně zrušení ustanovení § 172 odst. 3 věty poslední trestního řádu, a to v té části, kde se uvádí "poškozený se o zastavení trestního stíhání vyrozumí".

Z připojeného spisu Policie ČR, O.ú.v. V., sp. zn. VV-719/91, jež je součástí spisu OSZ (dříve OP), sp. zn. Ústavní soud zjistil, že v uvedeném spisu jsou navrhovatelem napadená rozhodnutí obsažena. Takto zjistil, že usnesení Policie ČR, O.ú.v. V., sp. zn. VV-719/91 Zpl., ze dne 2.7.1992 byli podle § 105 odst. 1, 2

2

trestního řádu s přihlédnutím k § 116 odst. 1 trestního řádu v trestní věci proti obviněnému V.S., přibráni k vyšetření duševního stavu navrhovatele jako svědka a poškozeného 2 znalci z oboru psychiatrie a jeden znalec z oboru psychologie. Toto usnesení navrhovatel obdržel dle připojené doručenky dne 7.7.1992 a stížnost proti němu podána nebyla, takže právní moci zmíněné usnesení nabylo dne 11.7.1992. Z uvedeného spisu potom plyne, že navrhovatel ani znaleckému zkoumání podroben nebyl. Další rozhodnutí formou usnesení bylo ve zmíněném spise učiněno dne 18.12.1992 pod sp. zn. OW-719/91 a tímto usnesením bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu trestní stíhání V.S. zastaveno. Doručenkami založenými v uvedeném spisu bylo potom prokázáno, že toto usnesení obdržela obhájkyně obviněného JUDr. K., dne 18.12.1992, obviněný S., dne 5.1.1993 a navrhovatel jako poškozený byl o zastavení trestního stíhání vyrozuměn dne 9.1.1993 (v souladu se zákonem bylo v daném případě postupováno ve smyslu ustanovení § 63 odst. 2 tr. ř.). Proti tomuto usnesení podal navrhovatel stížnost, která byla usnesením tehdy OP, ze dne 24.2.1993, sp. zn. zamítnuta jako stížnost podaná osobou neoprávněnou (§ 148 odst. 1 písm. b), § 172 odst. 3 trestního řádu). S ohledem na uvedené skutečnosti tak usnesení sp. zn. OVV-719/91 ze dne 18.12.1992 nabylo právní moci dne 9.1.1993, usnesení okresního prokurátora sp. zn. potom nabylo právní moci dne 24.2.1993.

Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zákona). Návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, a nebo jejich jednotlivých ustanovení musí být podán spolu s ústavní stížností a lze jej podat mimo jiné i za splnění podmínky spočívající ve včasném podání ústavní stížnosti samotné. Tak se v daném případě nestalo.

3

S ohledem na uvedené skutečnosti proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle odmítnout jako návrh, který není podán ve lhůtě stanovené pro jeho podání.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. dubna 1995

JUDr.Vladimír JURKA

soudce Ústavního soudu ČR