Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 31/95

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti Z.H. a L.D., zastoupených advokátem JUDr. V.J., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 1995, sp. zn. , kterým bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozhodnutí Ministerstva financí, ze dne 25. 5. 1993, č. j. 1489-11-148/93, jímž bylo zamítnuto odvolání, podané proti rozhodnutí O.ú. O., ze dne 18. 2. 1993, č. j. 1068/93, o nepovolení obnovy řízení, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

I.

Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky, se stěžovatelé domáhají zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. ledna 1995, sp. zn. , kterým bylo zastaveno řízení o přezkoumání rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 25. 5. 1993, č. j. 1489-11-148/93, jímž bylo zamítnuto odvolání, podané proti rozhodnutí O.ú., ze dne 18. 2. 1993, č. j. 1068/93, o nepovolení obnovy řízení.

Vrchní soud v Praze v citovaném usnesení vycházel z ustanovení , podle něhož jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí správních orgánů procesní povahy. Rozhodnutí o obnově se ve správním řízení, dle názoru soudu, rozpadá do dvou fází, a to jednak do řízení o povolení obnovy, v němž správní orgán posuzuje zda jsou dány stanovené podmínky pro povolení obnovy a meritorně se věcí nezabývá ( ), a jednak do obnoveného řízení ( ), ve kterém se teprve rozhoduje ve věci samé. Rozhodnutí správních orgánů o návrhu na obnovu řízení (její nepovolení) tudíž Vrchní soud v Praze považoval za rozhodnutí procesní, tj. za rozhodnutí, jež nemůže být předmětem přezkoumání soudem, což bylo podle důvodem zamítavého rozhodnutí soudu.

Stěžovatelé argumentují vůči rozhodnutí Vrchního soudu v Praze především skutečností, že rozhodování o povolení obnovy řízení je přímo závislé na posouzení věcných momentů, jako například skutečností nebo důkazů, které nemohly být použity v původním řízení, a tudíž nejsou pouze procesní povahy. Dále tvrdí, že právní názor Vrchního soudu v Praze by znamenal, že i rozhodnutí správního orgánu o nepovolení obnovy řízení v případě, že rozhodnutí bylo dosaženo trestným činem ( ), by bylo soudně nepřezkoumatelné, v čemž spatřují porušení Z hlediska ústavního se stěžovatelé rozhodnutím Vrchního soudu v Praze cítí být dotčeni na právu na soudní ochranu.

II.

Řízení o povolení obnovy je řízením o přípustnosti obnovy. V tomto řízení zkoumá proto správní orgán pouze zákonné podmínky přípustnosti obnovy. Správní orgán tady postupuje obdobně jako při zkoumání přípustnosti jiných procesních návrhů. Správní orgán v tomto stadiu "nezkoumá meritorně pravomocné rozhodnutí, ale jen rozhodne o tom zda se obnova povolí nebo nařídí" (D. H. a kol., Správní právo - obecná část. P., 1994, s. 166). Jakkoli se řízení o povolení obnovy může týkat i posouzení skutkových otázek, oprávněnost důvodů obnovy zkoumá správní orgán teprve v řízení o věci samé. Není proto vyloučeno, že nové rozhodnutí ve věci vyzní nakonec stejně jako rozhodnutí napadené.

Z uvedených důvodů, a to bez ohledu na konkrétní důvod obnovy řízení, nutno rozhodnutí o povolení obnovy považovat za rozhodnutí procesní povahy a nikoli rozhodnutí meritorní, tj. ve věci samé.

V rámci posouzení důvodů ústavní stížností je nutno zaujmout i stanovisko k ústavnosti , podle něhož jsou ze soudního přezkumu vyloučena rozhodnutí správních orgánů procesní povahy. Podle d je rozsah soudního přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy stanoven zákonem. Cit. ustanovení, a stejně i y, přitom určují, že z pravomoci soudu nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí, týkajících se základních práv a svobod. Jelikož právo na soudní přezkum rozhodnutí správních orgánů procesní povahy nelze podřadit pod žádné základní právo či svobodu, nelze v posuzované souvislosti ani konstatovat protiústavnost stávající úpravy

Z uvedených důvodů vyplývá zjevná neopodstatněnost návrhu, čímž byl naplněn důvod jeho odmítnutí podle

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně 20. dubna 1995

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj