Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 85/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou dne 3. 4. 1995 ve věci ústavní stížnosti J.K., zastoupené advokátem JUDr. S.F., t a k t o :

Ú s t a v n í s o u d n á v r h o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Soudce zpravodaj podle ust. stížnost odmítl, neboť jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Stěžovatelka podala cestou svého právního zástupce ústavní stížnost, kterou Ústavní soud ČR obdržel dne 15. 6. 1994. Návrh směřoval proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 3. 1994, čj. , který nabyl právní moci dnem 20. 4. 1994. Tímto rozsudkem byl potvrzen výrok soudu I. stupně ze dne 31. 5. 1993, čj. .

Stěžovatelka ve svém návrh uvedla, že v průběhu řízení před obecnými soudy prokázala, že je oprávněnou osobou ve smyslu a že předmětná kupní smlouva, uzavřená její právní předchůdkyní, byla učiněna v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek.

1

Přesto však byla její žaloba vůči povinné osobě - Z. - o stanovení povinnosti uzavřít s ní dohodu o vydání nemovitosti na stavební parcelu č. 1858 v k.ú. K., společně s garáží a dílnou, zamítnuta.

Soud v odůvodnění svého rozhodnutí vycházel z ustanovení a stanovil pouze ve smyslu , že stěžovatelce přísluší finanční náhrada podle téhož zákona.

Dále uvedla, že rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové bylo porušeno její základní právo uvedené v a v d.

Porušení y spatřuje navrhovatelka v tom, že odvolací soud ji neposkytl možnost dovolání, i když podle jejího názoru jde v tomto případě o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu.

Podle ve znění pozdějších změn a doplňků se pozemek, na němž je umístěna stavba, která byla zřízena, až po převzetí pozemku státem, nevydává.

Z průběhu dokazování u obecných soudů bylo prokázáno, že uvedený pozemek byl Z. zastavěn. Byla zde umístěna stavba A., která je podle stavební dokumentace dočasného charakteru.

Vzhledem k tomu, že neuvádí bližší odůvodnění pojmu stavba, je nutno při jeho výkladu (a to i ve smyslu současné judikatury) vycházet ze znění vyhl.č. o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu ve znění změn. Tato vyhláška definuje v co se rozumí pod pojmem "stavba" . Ve smyslu této vyhlášky se za stavbu považují veškeré stavby bez zřetele mimo jiné též ad c) na jejich dobu trvání. V témže § odst. 2 je zakotveno, že stavby mohou být ad b) dočasné.

2

Není tedy ve věci podstatné, zda stavba ve smyslu je či není trvalá nebo dočasná, ale zda byla zřízena (na základě vydaného stavebního povolení) až po převzetí pozemku státem.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud ČR není oprávněn hodnotit úvahy obecných soudů, ale pouze jen tu skutečnost, zda v průběhu řízení byla porušena základní práva a svobody stěžovatele, soudci zpravodaji nezbylo, než stížnost jako neopodstatněnou

- o d m í t n o u t - .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu ČR se nelze odvolat.

V Brně dne 3. 4. 1995 JUDr. Antonín Procházka

soudce zpravodaj ÚS ČR