Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 139/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele pana J.N., zastoupeného JUDr. E.Č., týkajícího se ústavní stížnosti,takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal, svůj návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem svým podáním ze dne 10. 9. 1994, označeným jako ústavní stížnost .

Přípisy Ústavního soudu ze dne 20. 10. 1994, 8. 12. 1994 a 12. 1. 1995 byl stěžovatel vyzván, aby odstranil nedostatky svého návrhu ve stanovených lhůtách, což také učinil.

Ústavní stížnost uvedeného stěžovatele směřuje proti rozhodnutí FŘ, ze dne 6. 3 . 1992, č.j. FŘ-3-230/1992, a rozhodnutí Ministerstva financí ČR ze dne 15. 7. 1992, č.j. 153/40211/1992 a ze dne 25 . 7. 1992, č.j . 153/42923/1994, které předtím uvedené rozhodnutí FŘ přezkoumávalo. Z předloženého podání vyplynulo, že stěžovatel vytýká oběma orgánům, že byl na jeho případ aplikován nesprávný předpis, tj. , o řízení ve věcech daní a poplatků, pokud jde o stanovení základu daně pod1e příjmů a výdajů v kalendářním roce. Stěžovatel považuje postup obou orgánů veřejné moci za zásah do svých práv a svobod, jak pro něj vyplývají z č.l. 2 odst. 2 a 3y zák1adních práv a svobod ČR. Důsledkem pak je majetková újma, která mu byla způsobena doúčtováním daňové povinnosti a penále.

Protože však podle podání stěžovatele rozpor vznikl z posouzení, zda KB, provedla příkaz k platbě z hlediska daňových předpisů platných v roce 1990 či v roce 199L a mohlo jít i o stěžovatelem tvrzenou administrativní chybu banky při proúčtování poukazovaných částek, dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ), především využití soudní ochrany poskytované řádnými soudy, aby právo stěžovatele bylo postaveno napevno a bylo prokázáno, že byla porušena jeho ústavní práva. V takovém případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle , o Ústavním soudu, návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 5.dubna 1995

JUDr. Vladimír Paul soudce zpravodaj