Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 155/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelů P. a D.F., obou zastoupených advokátem JUDr. V.P., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 11. 1993 sp. zn. a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1994 sp. zn. ,

t a k t o

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

V návrhu ústavní stížnosti ze dne 1. 11. 1994 se stěžovatelé domáhali zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 11. 1993 sp. zn. a rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1994 sp. zn. . Těmito rozhodnutími byla zamítnuta žaloba stěžovatelů vůči 1) M., a 2) Z., o úhradu částek 10 692,-- Kč s přísl. a 1 000 000,-Kč. Městský soud jako soud prvního stupně zamítl uvedenou žalobu v plném rozsahu. Vrchní soud v Praze, jako soud odvolací, pak rozhodl, že ve výroku, jímž byl zamítnut návrh na úhradu částky 10 692,-- Kč s přísl. společně a nerozdílně oběma žalovaným, byla věc zrušena a v tomto rozsahu byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že v podání stěžovatelů byl zčásti uplatněn návrh na zrušení rozhodnutí, které je doposud v řízení, bylo nutno tento návrh na úhradu částky 10 692,-- Kč s přísl. jako nepřípustný odmítnout, neboť stěžovateli nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně práva poskytuje

( , o Ústavním soudu).

1

Pokud jde o další položku, tj. požadavek na zaplacení Kč 1 000 000,--, který byl zamítnut Městským soudem v Praze i Vrchním soudem v Praze, dospěly oba soudy k závěru, že nebyla způsobena újma na právech chráněných ustanovením a násl. tak, jak byla žalována.

Ústavní soud není přezkumným orgánem v soustavě soudů, které vykonávají soudní moc. Je soudním orgánem ochrany ústavnosti a z tohoto pohledu posuzuje i ústavní stížnosti. Stěžovatelé se sice dovolávají toho, že byl porušen d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, příp. uvedené y, ale pro své tvrzení, že spor nebyl projednán a rozhodnut nezávislým a nestranným soudem a nebylo rozhodnuto spravedlivě, neuvádějí právní důvody, kterými by byla rozhodnutí soudů zpochybněna. Naopak připouštějí, že M., jako strana jimi žalovaná, svým jednáním teprve začaly naplňovat ustanovení tehdy platného , o hospodaření s byty, ohledně postupu při přidělování podnikových bytů a museli si být tedy vědomi toho, že k přidělení bytu docházelo nikoliv zápisem do pořadníku, který sestavovaly organizace hospodařící s podnikovými byty, ale podle uvedeného zákona teprve rozhodnutím místního úřadu. Zařazení do pořadníku nezakládalo přitom právní nárok na přidělení bytu.

Ani odkaz na d není případný a stěžovatelé sami také jen konstatují, že tento článek byl porušen, aniž konkrétně uvádějí, v čem spatřují, že nepřidělením bytu bylo konkrétně zasaženo do jejich lidské důstojnosti, osobní cti, dobré pověsti a ochrany jejich jména. Z toho se podává, že návrh ústavní stížnosti je zjevně neopodstatněný.

Vycházeje ze shora uvedených skutečností byl soudce zpravodaj nucen návrh ústavní stížnosti mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, podle a písm. c) , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. března 1995

JUDr. Vladimír P a u l

soudce zpravodaj