Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 123/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ČR rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelů 1) M.Š., 2) T.H., obou zastoupených advokátkou JUDr. R.V.,

t a k t o

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní soud ČR obdržel ústavní stížnost ze dne 18. 8. 1994 proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ČR, čj. VS/1-1054/93 ze dne 9. 6. 1993,a proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. ze dne 8. 6. 1994, kterou předložili N., zastoupená jejím jednatelem panem M.Š. a pan T.H., obě strany byly zastoupeny advokátkou JUDr. R.V.

Z předložených podkladů Ústavní soud ČR zjistil, že občanské sdružení s názvem "N" bylo rozpuštěno rozhodnutím Ministerstva vnitra ČR ze dne 9. 6. 1993 a toto rozhodnutí nabylo právní moci rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. ze dne 8. června 1994.

Protože stanovy sdružení, ani zákon o sdružování občanů č. , ve znění a nemá ustanovení o tom, jak probíhá případná likvidace sdružení v případě jeho zániku, jak je tomu např. v případě zániku politických stran podle , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, v platném znění, je nutno vycházet z toho, že sdružení rozpuštěním zaniklo a nemůže tedy podávat vlastním jménem návrh ústavní stížnosti Ústavnímu soudu ČR podle ,

1

o Ústavním soudu. Zřejmě by tak mohli učinit jen všichni členové sdružení za svou osobu, byť i ve společném podání, nebo ohlásit podle platných předpisů znovu vznik svého sdružení a předložit nové stanovy, takže jejich právo na sdružování by nebylo nijak ohrožováno.

Protože návrh ústavní stížnosti byl v případě N., podán v době, kdy toto sdružení již bylo rozpuštěno a v případě pana T.H. jen jediným členem sdružení, byl podán předložený návrh ústavní stížnosti osobami zřejmě neoprávněnými.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání, bez přítomnosti účastníků, svým usnesením podle návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. března 1995

JUDr. Vladimír P a u 1

soudce zpravodaj

2