Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 35/95

Sp. zn.

Č E S K Á R E P U B L I K A

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky M.Š., zastoupené advokátem JUDr. V.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. , takto :

Návrh se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelka se svým návrhem domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 11. 1994, sp. zn. ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 28. 4. 1994, sp. zn. , s odůvodněním, že napadená rozhodnutí porušila její u zaručené vlastnické právo a dále právo účastníků na rovnost v řízení. Porušení práva vlastnit pak dovodila jednak ze skutečnosti, že její návrh na zrušení kupní smlouvy z 3. 9. 1971, v části týkající se pozemků č. p. 410/1, 410/3 a 454 včetně dalších kupních smluv uzavřených v roce 1974 a 1976 i 1989, opírající se o ustanovení ve znění pozdějších předpisů byl zamítnut

1

Sp. zn.

s tím, že není dán bezúplatný převod či darování, ačkoliv ze stanoviska ONV i JD v prvotní smlouvě z roku 1971 jasně plyne, že z nutnosti převádět s domem veškeré pozemky nemohlo jít o právní úkon učiněný svobodně a ačkoliv k návrhu notáře byla na místo sjednaných 26 000,- Kč vyplacena cena za každou měřici menší o 200,- Kč, neboť pozemky byly fakticky v užívání JD. Navíc pak nebyla vzata v úvahu skutečnost, že cena za dům a zahradu činila 22 910,- Kč, takže rozdíl ve výši 3 090,- Kč nemohl odpovídat ceně za předmětné pozemky, když při odejmutí pozemku ve veřejném zájmu se při tehdejších cenách vycházelo z 0,40 Kč za 1 m2. Pokud jde o porušení rovnosti účastníků v řízení, toto dovozovala ze skutečnosti, že nebyla soudem poučena, mimo jiné o správném znění žalobního petitu, když ani ona, ani její zmocněnec nebyli právního vzdělání.

Dle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, v případě, že vlastník pozemků daroval v tísni své pozemky fyzické osobě nebo je bezúplatně převedl v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy na budovu, k níž pozemky patřily, a jsou-li tyto pozemky ve vlastnictví osoby, jíž byly darovány nebo bezúplatně převedeny, nebo ve vlastnictví osoby této osobě blízké, rozhodne soud na návrh oprávněné osoby:

a) buď o zrušení smlouvy v té části, kterou byly pozemky darovány nebo bezúplatně převedeny fyzické osobě, nebo

b) že vlastník, jež nabyl pozemky tímto způsobem, popřípadě jeho dědic, uhradí cenu darovaných pozemků;

cena pozemku se stanoví podle cenových předpisů platných ke dni 24. 6. 1991, s tím, že při stanovení ceny se cena pozemku bude posuzovat podle druhu kultury v době darování.

Nesouhlasí-li vlastník pozemku s úhradou ceny podle písmene b), rozhodne soud o zrušení smlouvy podle písmene a).

Ústavní soud přezkoumal návrh navrhovatelky spolu s připojeným spisem Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. , a spisy SN, sp. zn. ; 5N 547/74; 8N 702/89 a dospěl k závěru, že jestliže

2

Sp. zn.

navrhovatelka opírá svůj nárok o , ve znění pozdějších předpisů, a jestliže je jak z tvrzení účastníků, tak i z připojených spisů SN i z odůvodnění Krajského soudu nesporné, že žádný z žalovaných nebyl účastníkem smlouvy z 3. 9. 1971 na straně nabyvatele ani není osobou blízkou tohoto nabyvatele, pak je ústavní stížnost proti zamítavým rozsudkům Krajského soudu i Okresního soudu zjevně neopodstatněná, neboť na navrhovatelku se prostě , resp. jeho ustanovení nevztahuje, tzn., že by nemohla být se svým návrhem úspěšná, i kdyby bylo prokázáno, že předmětné nemovitosti byly smlouvou z 28. 6. 1971 darovány v tísni nebo bezúplatně převedeny a i kdyby byl soud povinen plnit svoji poučovací povinnost tak, jak si stěžovatelka představuje. Za této situace byl návrh navrhovatelky dle ustanovení jako zjevně neopodstatněný odmítnut.

Pro úplnost se uvádí, že zcela jiná věc je otázka neplatnosti smlouvy z 28. 6. 1971 i těch navazujících dle obecné úpravy, obsažené v , ať už pro nedostatek svobody vůle nebo pro nedostatek vážné vůle, jakožto základní složky právního úkonu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

JUDr. Iva Brožová

V Brně dne 15. 3. 1995 soudkyně Ústavního soudu ČR