Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 40/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 16. března 1995 ve věci ústavní stížnosti JUDr. Z.K.,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V ústavní stížnosti směřující proti stanovisku Ministerstva financí České republiky, jež podle stěžovatele trvá na dikci ustanovení zákona ČNR č. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem k novelizovanému ustanovení , stěžovatel dovozuje, že tímto zásahem orgánu veřejné moci vznikl nerovný stav pro podnikání v oblasti na úseku daní a poplatků mezi daňovými poradci na straně jedné a advokáty a komerčními právníky na straně druhé. Z uvedených důvodů navrhuje proto vydání nálezu, že, ustanovením článku I. bodu 17 došlo k porušení článku 1, ve vazbě na článek 26 odst. 1, d, a to práva rovnosti lidí v oblasti podnikání a provozování jiné hospodářské činnosti,

- 2 -

a že Ministerstvu financí České republiky se zakazuje podle uvedeného ustanovení postupovat.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, jsou oprávněni ústavní stížnost podat fyzická nebo právnická osoba podle článku 87 odst. 1 písm. d y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle článku 10 y. O takový zásah veřejné moci však v projednávané věci evidentně nejde, neboť s Ministerstvem financí ČR, jak stěžovatel sám uvádí, byla tato záležitost pouze projednávána s výsledkem, že Ministerstvo financí ČR poukazuje právě na ustanovení článku I. bodu 17 , jehož zrušení se v dalším podání, rovněž z 21. 2. 1995, stěžovatel domáhá, aniž by samo vydalo nějaké rozhodnutí, opatření nebo jakýmkoliv způsobem jinak zasáhlo. O co stěžovateli ve skutečnosti jde, je zrušení citovaného článku , k takovému návrhu by však byl oprávněn pouze v případě uvedeném v ustanovení , předpokládajícím však jako základní podmínku již uvedený "zásah orgánu veřejné moci".

Protože tedy k takovému zásahu orgánu veřejné moci do stěžovatelových práv nedošlo, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 16. března 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj