Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 127/93

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele D. C., o ústavní stížnosti proti rozsudku vojenského obvodového soudu v Olomouci a usnesení Vyššího vojenského soudu v Přerově, takto:

Řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Navrhovatel se ve svém návrhu domáhal zrušení rozsudku vojenského obvodového soudu v Olomouci, sp. zn. a usnesení Vyššího vojenského soudu v Přerově, sp. zn. , jimiž byl stěžovatel uznán vinným trestným činem znásilnění, dle tr. zákona a byl mu za to uložen trest odnětí svobody v trvání tří let. Dle tvrzení navrhovatele nebyla jeho trestná činnost oběma soudy zcela prokázána, čímž bylo porušeno jeho základní právo, dle d, na stanovení viny a uložení trestu pouze na základě zákona.

Po přezkoumání návrhu dospěl soud k závěru, že podání nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které , č. , stanoví. Navrhovatel nebyl zastoupen advokátem, komerčním právníkem ani notářem ( cit. zák.), návrh neobsahoval označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává a nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá a chyběl dostatečný počet stejnopisů návrhu ( cit. zák.) a k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( cit. zák.).

Na základě uvedených skutečností soud o tomto navrhovatele vyrozuměl a určil mu lhůtu k odstranění nedostatků. V uvedené lhůtě navrhovatel odstranil vady pouze zčásti, proto byl vyzván opětovně k odstranění zbývajících nedostatků návrhu, což také učinil.

Nato si soud vyžádal spisy v předmětné trestní věci od Vojenského obvodového soudu v Olomouci a Vyššího vojenského soudu v Přerově, aby se seznámil se všemi skutečnostmi a navrhovanými důkazy. Ještě dříve, než mohl soud nařídit ve věci jednání, vzal navrhovatel, přípisem ze dne 21. 11. 1994, svoji stížnost výslovně zpět.

Vzhledem k této skutečnosti Ústavní soud dle ust. za použití č. řízení zastavil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. února 1995

JUDr. Vladimír Paul, CSc.

předseda I. senátu