Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1/95

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 6. února 1995 ve věci ústavní stížnosti 1) A.P., 2) V.S., obou zastoupených advokátem JUDr. M.S., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 9. 1994, čj. -175,

t a k t o

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 31. 3. 1994, čj. -151, jímž návrh, opírající se o ustanovení , v odvolání pak o ustanovení , o mimosoudních rehabilitacích, byl zamítnut, přehlíží stěžovatelky tu základní skutečnost, že již v uvedeném odvolání, v němž poukazují na neplatnost kupní smlouvy podle

2 -

obč. zák. proto, že jimi přijatá kupní cena podstatně převýšila cenu dle cenových předpisů, jdou stranou režimu citovaného zákona o mimosoudních

rehabilitacích. Stejně je tomu i v jejich ústavní stížnosti, v níž konstatují, že jimi individualizovaný skutek sice nezakládá restituční důvod podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. g citovaného zákona, ale restituční důvod uvedený v § 6 odst. 2 tohoto zákona. Jak totiž vyplývá z preambule k citovanému zákonu a ze znění ustanovení § 1 odst. 1 zákona, je jeho smyslem a účelem, a také základní podmínkou, zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd vzniklých občanskoprávními a pracovněprávními úkony a správními akty, učiněnými v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990. Tato základní podmínka prolíná celým , o mimosoudních rehabilitacích, a je proto třeba ji vzít v úvahu i v souvislosti s ustanovením zákona, upravujícím jako restituční důvod případ, kdy stát v rozhodném období převzal věc bez právního důvodu.

V projednávané věci vznikla totiž zaplacením vyšší ceny, než jakou připouštěly v té době platné cenové předpisy, majetková újma naopak VM R., a již z tohoto důvodu se vytýkané procesní nedostatky na straně obecných soudů jeví z pohledu požadované ochrany základních práv ( , y) jako evidentně irelevantní.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 6. února 1995

prof. JUDr. Vladimír Čermák

soudce zpravodaj