Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 65/94

Sp. zn.

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatele L. M., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Okresního soudu Vsetín, sp. zn. z 28. 5. 1986, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu Ostrava, sp. zn. z 6. 11. 1986 a proti rozhodnutí Okresního soudu Vsetín, sp. zn. z 9. 9. 1981, takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel svým podáním ze dne 19. 3. 1994 namítal nezákonnost rozhodnutí Okresního soudu Vsetín, sp. zn. z 28. 5. 1986, ve spojení s rozhodnutím Krajského soudu Ostrava, sp. zn. z 6. 11. 1986 a dále rozhodnutí Okresního soudu Vsetín, sp. zn. z 9. 9. 1981. Konstatoval, že tato rozhodnutí jsou plna klamu a nepravd. Poukazuje na to, že u Okresního soudu Vsetín stále funguje politická špína v soudním rozhodování.

Přípisem z 23. 5. 1994 byl navrhovatel vyzván Ústavním soudem České republiky k odstranění vad svého podání a současně byl poučen, že pokud ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy vady podání neodstraní, bude jeho návrh, podle § 43 odst. 1 zák. č. 182/93 Sb., odmítnut.

Výzvu k odstranění vad podání obdržel navrhovatel 30. 5. 1994. Zareagoval na ni přípisem z 23. 6. 1994, kde požádal o vrácení svého přílohového materiálu s tím, že se pokusí najít právního zástupce k sepisu řádné ústavní stížnosti. Poukázal současně na skutečnost, že na zaplacení advokáta nemá dostatek finančních prostředků.

Ústavní soud České republiky zareagoval na toto podání navrhovatele přípisem z 11. 7. 1994, kde objasnil navrhovateli institut nuceného zastoupení a současně mu prodloužil lhůtu k odstranění vad jeho podání do 9. 11. 1994.

Přípisem z 8. 11. 1994 sdělil navrhovatel, že se mu nepodařilo nalézt advokáta k sepisu ústavní stížností, a proto doplnění provedl opět sám. Navíc v mezidobí zareagoval na dotaz Ústavního soudu ČR i Okresní soud Vsetín sdělením, že právní moc causy, sp. zn. . 7. 1982 a u causy, sp. zn. , pak 6. 3. 1987.

Vzhledem k tomu, že v soudem stanovené lhůtě, tj. do 9. 11. 1994, neodstranil navrhovatel vady svého podání, zejména nereagoval na nezbytnost sepisu ústavní stížnosti v zastoupení , nezbylo Ústavnímu soudu ČR, než jeho návrh odmítnout ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/93 Sb.

Závěrem poukazuje Ústavní soud ČR i na skutečnost, že vzhledem k datu právní moci obou napadených rozhodnutí by ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zák. č. 182/93 Sb. nebyl splněn předpoklad 60 denní lhůty, ve které lze ústavní stížnost uplatnit. I z toho důvodu by neměla ústavní stížnost naději na úspěch.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 1995

prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.

soudce ÚS ČR