Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 213/94

-6

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti P.B., zastoupeného advokátkou Mgr. D.P., proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, ze dne 26. 10. 1994, sp. zn. , kterým byla zamítnuta žaloba o zrušení rozhodnutí F.Ř. v B., ze dne 23. 5. 1994, č. j. 274/94-1, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se svým návrhem, doručeným Ústavnímu soudu ČR dne 27. 12. 1994, domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, ze dne 26. 10. 1994, sp. zn. , kterým byla zamítnuta žaloba o zrušení rozhodnutí F.Ř. v B., ze dne 23. 5. 1994, č. j. 274/94-1.

Uvedeným rozhodnutím F.Ř., bylo zamítnuto odvolání stěžovatele proti výměru F.ú. v J., ze dne 23. 9. 1993, sp. zn. 366/93 o doměření daně z příjmu obyvatelstva za rok 1992 a toto prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.

1

-7

Důvod protiprávnosti vyměření daně stěžovatel spatřuje ve skutečnosti, že pro výpočet daně z příjmu nebyla do celkových výdajů zahrnuta částka za nákup zboží ve výši 57.240.-Kč, a to z toho důvodu, že F.ú. šetřením zjistil neexistenci podnikatelských oprávnění pro fyzické osoby, resp. neexistenci právnických osob, které měly být smluvními stranami v případech nákupu zboží v uvedené hodnotě.

Ve své stížnosti navrhovatel v první řadě namítá zaujatost odvolacího orgánu ve správním řízení. F.ú. vydal napadený platební výměr na základě kontroly, provedené pracovníky F.Ř., což, podle mínění stěžovatele, vylučuje nezaujatost téhož orgánu v průběhu odvolacího řízení. Stěžovatel tento postup považuje za rozporný s ustanovením a , o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, z hlediska ústavního pak za rozpor s y.

Stěžovatel dále vytýká odvolacímu orgánu ve správním řízení skutečnost, že se nevypořádal se všemi důkazy, uvedenými v odvolání (např. nebyl proveden výslech svědka), čímž měl porušit ustanovení , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

Konečně z y stěžovatel dovozuje, že při vynaložení všeho úsilí, které od něj právní řád vyžaduje při uzavírání smluv a vedení účetní dokumentace, nelze na něj přenášet odpovědnost za protiprávnost jednání druhé strany.

II.

Podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je podle , o Ústavním soudu, vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. V případě řízení o vyměření daně je posledním takovýmto procesním prostředkem soudní žaloba podle a následujících

2

-8

Z ustanovení přitom vyplývá, že řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů je ovládáno dispoziční zásadou (výjimkou je pouze povinnost soudu zkoumat dodržení podmínek řízení, jakož i důvodů, zakládajících nicotnost napadeného správního rozhodnutí). Soud tudíž není povinen přezkoumávat žalobou napadené správní rozhodnutí a jemu předcházející proces v plném rozsahu, nýbrž jen v rozsahu důvodů, uváděných navrhovatelem.

V případě procesních prostředků spjatých s řízením, řídícím se dispoziční zásadou, nutno neuvedení určitých důvodů přezkumu považovat ve vztahu k těmto důvodům za nevyužití procesního prostředku k ochraně práva. V těchto případech se tedy stěžovatel v ústavní stížnosti nemůže dovolávat důvodů, kterých se nedovolával v předchozím řízení.

Jelikož navrhovatel ani důvody zaujatosti ani důvody procesních pochybení, týkající se postupu v daňovém řízení, v soudní žalobě neuvedl, a tudíž tím nevyužil procesní prostředek k ochraně svého práva, nutno ve vztahu k posuzování přípustnosti ústavní stížnosti konstatovat nenaplnění podmínky, obsažené v

Podle , ve znění pozdějších předpisů, správce daně prokazuje existenci skutečností, vyvracejících věrohodnost, průkaznost či úplnost účetnictví a jiných povinných evidencí či záznamů, vedených daňovým subjektem. Při posuzování takovéto věrohodnosti tudíž rozhoduje samostatně a neobrací se ve svém dokazování na jiné orgány (např. na soudy). V předmětné věci tak učinil F.ú. na základě kontroly, vykonané F.Ř. v řízení, jehož výsledkem bylo uložení dodatečného platebního výměru.

V souvislosti s námitkou stěžovatele, podle které v souvislosti s uvedeným postupem došlo k porušení y, nutno tudíž konstatovat její neodůvodněnost, a to jednak z hlediska posuzování dodržení příslušných ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, a jednak z hlediska absence souvislosti tvrzeného zásahu orgánu veřejné moci do základních práv a svobod a uvedeného ustanovení y.

3

-9

Z uvedeného vyplývá kvalifikace návrhu jako nepřípustného i zjevně neopodstatněného, čímž jsou naplněny důvody jeho odmítnutí podle a f)

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně 17. 1. 1995

JUDr. Pavel Holländer

soudce zpravodaj

4