Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 454/03

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 11. prosince 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele Ing. P. M., zastoupeného JUDr. J. L., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. srpna 2003 sp. zn. a Okresního soudu v Břeclavi ze dne 16. května 2003 č. j. -145, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že je považuje za neslučitelná s ústavněprávním přístupem k posouzení věci, týkající se navázání kontaktů s nezletilou dcerou, což mimo jakoukoliv pochybnost je v jejím zájmu. Poukázal na situaci, která nastala po narození nezletilé, kdy matka popírala otcovství stěžovatele a tvrdila, že biologickým otcem je muž, s nímž za trvání manželství udržovala známost a intimní styky v době rozhodné pro početí dítěte. Poté, co byl v řízení o popření otcovství zahájeném k návrhu matky RNDr. J. M. z otcovství k nezletilé vyloučen a prakticky prokázáno, že jejím otcem je on, nedošlo mezi nimi k navázání osobních kontaktů, což, s ohledem na zájmy dítěte a závěry znaleckého posudku PhDr. T. N., bylo důvodem k podání návrhu na vydání předběžného opatření, jímž by soud styk s nezletilou upravil. Zamítnutím návrhu se proto cítí dotčen v právech zakotvených v a d, v Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, v Úmluvy o právech dítěte, jakož i v a 2 a v y.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Brně opodstatněně, s poukazem na ustanovení § 74 až § 77 obč. soudního řádu, potvrdil usnesení soudu I. stupně, jímž byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření o úpravě styku otce s nezletilou a shodně s tímto soudem pro vydání předběžného opatření důvody neshledal. Jak z odůvodnění rozhodnutí, tak z obsahu samotné ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatel podal návrh na úpravu styku s nezletilou předběžným opatřením dne 12. května 2003, a to poté, co bylo dnem 17. dubna 2003 ukončeno řízení o popření jeho otcovství, v němž nebylo prokázáno, že otcem nezletilé M., narozené za trvání manželství stěžovatele a matky dítěte, je RNDr. J. M.. Do uvedeného rozhodnutí stěžovatel, ačkoliv mu domněnka otcovství svědčila, práva k dítěti neuplatňoval. Za této situace bylo soudy v rozhodnutích důvodně konstatováno, že pro úpravu styku otce s nezletilou vydáním předběžného opatření stěžovatel neprokázal důvody, pro které by bylo třeba zatímně upravovat poměry mezi účastníky, když o výchově a výživě nezletilé byla soudem schválena dohoda (nezletilá byla svěřena do výchovy matky a otec se zavázal platit výživné) a když v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 a 2 zákona o rodině lze pak o styku rodičů s dítětem uzavřít dohodu, jež nepotřebuje schválení soudu, či soudem styk rodičů s dítětem upravit, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. prosince 2003