Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 218/01

Ústavní soud rozhodl dne 3. prosince 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele 1) Ing. V.D. a 2) V.D., zastoupených JUDr. J.P., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 31. října 2000 sp. zn. a Okresního soudu v Přerově ze dne 7. října 1998 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatelé se cestou ústavní stížnosti domáhali zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčeni v právech, zakotvených v a v d. Uvedli, že podle jejich přesvědčení soudy neprovedly všechny důkazy, nezbytné pro skutková zjištění - nenařídily ve věci důkaz revizním znaleckým posudkem, když v řízení ustanovený znalec neměl potřebné odborné znalosti, dále pak nesprávně posoudily podmínky pro nárok na náhradu škody, uplatněný proti žalovaným.

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, ve vyjádření ze dne 2. května 2001 navrhl odmítnutí ústavní stížnosti jako neopodstatněné, když poukázal na její důvody, záležející zejména v nesouhlasu stěžovatelů s hodnocením důkazů.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. a rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, sp. zn. zásah do práv, jichž se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Soud II. stupně přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 7. října 1998 č. j. -182 v celém rozsahu v souladu s § 206 a § 212 odst. 1, 2 obč. soudního řádu a opodstatněně konstatoval, že soud I. stupně zjistil na základě provedených důkazů správně skutkový stav a z něj pak učinil správné právní závěry. Ve svém rozhodnutí a jeho odůvodnění se vypořádal se všemi námitkami v odvolání uplatněnými a vyčerpávajícím způsobem za použití příslušných ustanovení ( , a ) vysvětlil důvody, pro které byla shledána správnost označeného rozsudku Okresního soudu v Přerově - tímto byla zamítnuta žaloba stěžovatelů na náhradu škody ve výši 113.226,30 Kč s příslušenstvím, která měla být způsobena žalovanými, když tito při asanaci vlastní nemovitosti poškodili i nemovitost, jež je vlastnictvím stěžovatelů. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku soudu II. stupně lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným, a proto dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. prosince 2003