Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 240/03

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky Mgr. K. Š., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě 25 Cz 3/2003-43 ze dne 31. března 2003, usnesení Krajského soudu v Ostravě -1262 ze dne 10. prosince 2002, usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku 9106/91 ze dne 30. srpna 2002, rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku 9106/91-383 ze dne 3. prosince 1999 a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. března 2001 , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 28. dubna 2003 doručena ústavní stížnost navrhovatelky, kterými napadla v záhlaví citovaná soudní rozhodnutí. V ústavní stížnosti navrhovatelka uvedla, že ji podává jako nekvalifikovaná osoba a že "bude zastoupena poté, co ČAK určí soudce, který ji bude zastupovat". Odůvodnění ústavní stížnosti lze ve stručnosti shrnout tak, že ústavní stížnost podala vzhledem ke značným průtahům, k nimž dochází v soudních řízeních, a vzhledem k újmě, která ji vznikla proto, že soudy nerozhodly o svěření nezletilého J. Š. do pěstounské péče navrhovatelky, která tak nemůže pobírat dávky pěstounské péče. V závěru ústavní stížnosti navrhovatelka uvedla, že se domáhá odstranění tvrdosti zákona a přiznání dávek pěstounské péče od března 2001 se zpětnou platností a že navrhuje, aby byla zrušena ústavní výchova nad nezletilým J. Š. a aby byl svěřen do pěstounské péče navrhovatelce, která je jeho pratetou.

Ústavní soud dopisem ze dne 7. května 2003, doručení dne 15. května 2003 vykázáno, vyrozuměl navrhovatelku o vadách návrhu a vyzval ji k jejich odstranění. Ústavní soud mimo jiné navrhovatelku upozornil, že podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, musí být fyzické nebo právnické osoby v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem. Ústavní soud určil navrhovatelce k odstranění vad lhůtu 20 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že pokud vady nebudou ve lhůtě odstraněny, bude návrh odmítnut podle ustanovení .

Na výzvu Ústavního soudu reagovala navrhovatelka dopisem datovaným dnem 4. června 2003, v němž požádala o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu. Ústavní soud žádosti vyhověl a dopisem ze dne 12. června 2003, doručení dne 16. června 2003 vykázáno, lhůtu navrhovatelce prodloužil do 24. června 2003. Dopisem ze dne 24. června 2003 Ústavní soud navrhovatelka informovala o tom, že na advokáta nemá peníze a že u ČAK pomoc nenašla.

Z ustanovení vyplývá, že soudce zpravodaj, popřípadě jím pověřený asistent v případě, že návrh na zahájení řízení nemá náležitosti podle tohoto zákona, o tom vyrozumí navrhovatele a určí mu lhůtu k odstranění vad návrhu. Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené. Podle ustanovení soudce zpravodaj odmítne návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

Ústavní soud konstatuje, že navrhovatelka byla řádně vyrozuměna o vadách svého návrhu a byla jí určena lhůta 20 dnů od doručení výzvy, tj. od 15. května 2003, k tomu, aby tyto vady odstranila. K žádosti navrhovatelky Ústavní soud lhůtu prodloužil až do 24. června 2003. Základní vadou, od níž se ostatně odvíjely vady další, byla absence povinného zastoupení advokátem při podání ústavní stížnosti a řízení o ní. Jak Ústavní soud již několikrát konstatoval, např. v usnesení

sp. zn.

, smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení před Ústavním soudem) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup navrhovatelky. Ústavní soud tím nechce vytýkat navrhovatelce, která nemá právnické vzdělání, že detailně neovládá procesní předpisy a specifika řízení před Ústavním soudem - zákonodárce si ostatně tento handicap uvědomoval, a proto předepsal povinné advokátní zastoupení. V situaci, kdy zákon Ústavnímu soudu neumožňuje, aby sám určil například nemajetnému navrhovateli advokáta, však nemohl Ústavní soud postupovat jinak, než že poskytl navrhovatelce dostatečně dlouhou lhůtu k tomu, aby tuto vadu odstranila, tj. aby například požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Navrhovatelka tak však neučinila ani v prodloužené lhůtě, kterou k tomu Ústavní soud stanovil, ani v další, mnohem delší lhůtě, kterou Ústavní soud shovívavě navrhovatelce až do dnešního dne poskytl.

Ústavní soud dále konstatuje, že je nadán pouze kasační pravomocí - podle ustanovení může Ústavní soud v případě, že návrhu vyhoví, pouze zrušit napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. soudu). Ústavní soud tedy nemůže učinit to, čeho se domáhá navrhovatelka, tj. odstranit tvrdost zákona a přiznat dávky pěstounské péče od března 2001 se zpětnou platností, rozhodnout o zrušení ústavní výchovy nad nezletilým, o jeho svěření do pěstounské péče navrhovatelce. K rozhodnutí o těchto věcech jsou příslušné dílem orgány veřejné správy, dílem obecné soudy, nikoli však Ústavní soud.

Z těchto důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle ustanovení , protože navrhovatelka neodstranila vady návrhu ani ve lhůtě k tomu určené, a podle ustanovení , neboť jde o návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 26. listopadu 2003

JUDr. Pavel Rychetský

soudce zpravodaj