Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 609/03

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 28. listopadu 2003 soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. F. K., advokáta, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. , rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. , rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2003, sp. zn. , rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 9. 2003, sp. zn. , a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. 9. 2002, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 21. 11. 2003 se výše uvedený zástupce domáhal jménem T. H. zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, kterými mělo být jmenovanému zasaženo do jeho práv vyplývajících z , , a d.

Ústavní soud konstatuje, že ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " ")].

Plná moc zmocňující JUDr. F. K. k podání ústavní stížnosti za T. H. k návrhu připojena nebyla a dále návrh postrádal další náležitosti podle ustanovení , a proto se Ústavní soud tvrzeným zásahem do práv nezabýval.

Na okraj Ústavní soud dodává, že nevyzýval podatele k odstranění vad podaného návrhu, jelikož z obsahu návrhu vyplývá, že stále je možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, pokud bude směřovat proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pouze z důvodu nesprávného právního posouzení skutku výše zmíněným soudem (srov. § 256b odst. 1 písm. g)), tedy bez námitek ohledně skutkových zjištění. Jak Ústavní soud zjistil, Nejvyšší soud ČR již dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 1. 2003 sp. zn. projednal tak, že k dovolání nejvyšší státní zástupkyně zrušil výrok o trestu dle § 256k odst. 2 tr. řádu a přikázal odvolacímu soudu znovu jednat a rozhodnout, a dále dovolání obviněného T. H. odmítl jako neopodstatněné. Ústavní soud k tomu konstatuje, že z odůvodnění tohoto usnesení není zřejmé, jak se Nejvyšší soud ČR vypořádal s námitkami obviněného T. H. ohledně právního překvalifikování skutku, který měl spáchat, což činí takové rozhodnutí nepřezkoumatelným a jako takové může být shledáno v rozporu s ústavním principem zákazu libovůle v rozhodování.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh dle ustanovení odmítnout, protože jej podala osoba zjevně neoprávněná.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. listopadu 2003

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj