Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 24/03

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 18. listopadu 2003 soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou, ve věci ústavní stížnosti stěžovatele R. K., zastoupeného Mgr. J. J., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 2. 2002 sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel v ústavní stížnosti, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 14. 1. 2003 namítá, že v záhlaví citovaným rozhodnutím došlo k porušení jeho základních práv garantovaných mu a 38 d.

Ve vyjádření předsedy senátu Nejvyššího soudu ČR JUDr. N., které si Ústavní soud vyžádal, je uvedeno, že nelze mít zato, že by napadeným rozhodnutím dovolacího soudu mohla být porušena ústavní práva stěžovatele a že by soud postupoval v rozporu s Hlavou pátou y. Předseda senátu navrhl, aby ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Dotazem u Okresního soudu v Semilech Ústavní soud dále zjistil, že stěžovatel byl v dovolacím řízení před Nejvyšším soudem ČR zastoupen advokátem Mgr. J. J. jemuž bylo shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR doručeno dne 21. 3. 2002.

Řízení před Ústavním soudem je podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále " "), zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu, přičemž podle ust. zákona se návrh na zahájení řízení podává písemně Ústavnímu soudu a musí splňovat další zákonem stanovené náležitosti.

Pro řízení o ústavní stížnosti stanoví další podmínky její přípustnosti jako je vyčerpání všech prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, a splnění lhůty 60 dnů k podání ústavní stížnosti, která počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku k ochraně práva ( ).

Z provedených důkazů vyplynulo, že lhůta pro podání ústavní stížnosti počala stěžovateli běžet dnem 21. 3. 2002, tj. uplynula dnem 20. 5. 2002. Je tedy zřejmé, že ústavní stížnost byla podána opožděně.

Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti ( y ČR), který není součástí soustavy obecných soudů, jimž proto není ani instančně nadřízen. V daném případě však musí Ústavní soud respektovat shora citovaná kogentní ustanovení ( , , ), k výkladu obyčejného práva (v daném případě ) není povolán, ledaže by byl výklad provedený obecnými soudy např. tak extrémní, že by byl způsobilý zasáhnout do základních práv stěžovatele garantovaných mu ústavním pořádkem ČR. To se však v daném případě nestalo.

Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že podání stěžovatele je opožděné, neboť Ústavnímu soudu bylo zasláno po uplynutí stanovené šedesátidenní lhůty (§ 72 odst. 2).

S ohledem na shora uvedené skutečnosti soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnul jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání (ust. ve spojení s ust. ).

Poučení : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2003

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D.

soudce zpravodaj