Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 672/02

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelky J. J., zastoupené JUDr. T. S., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2002, sp. zn. , t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností se stěžovatelka s odvoláním na tvrzené porušení d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhala zrušení usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2002, sp. zn. , kterým bylo zrušeno usnesení Okresního soudu v Teplicích ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. , a zastaveno řízení ve věci stěžovatelky (vystupující v daném sporu jako žalobkyně) proti žalovanému T. B.J. o vypořádání společného jmění manželů. Stěžovatelka zároveň Ústavní soud upozornila, že proti napadenému rozhodnutí podala v zákonem stanovené lhůtě také dovolání.

Ústavní stížnost je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podat, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů]. Podle citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

V daném případě sdělil Ústavnímu soudu Okresní soud v Teplicích (podáním ze dne 24. 9. 2003), že mu bylo dne 23. 9. 2003 doručeno rozhodnutí o dovolání, týkající se předmětné věci, jehož stejnopis přiložil. Z originálu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR pak Ústavní soud zjistil, že usnesením tohoto soudu ze dne 16. 9. 2003, sp. zn. , bylo zrušeno usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 9. 2002, sp. zn. rozhodnutí napadené touto ústavní stížností - a věc byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem vrácena k dalšímu řízení.

V daném případě je tedy zjevné, že ústavní stížnost je nepřípustná, neboť návrhu stěžovatelky na zrušení napadeného rozhodnutí zcela vyhověl Nejvyšší soud. Předmětné řízení před obecnými soudy tedy nebylo dosud ukončeno a stěžovatelce se znovu otevřela možnost v plné míře uplatnit svá procesní práva. Ústavní soud zde rovněž odkazuje na svoji ustálenou judikaturu, podle níž je jeho pravomoc ve vztahu k orgánům veřejné moci dána pouze subsidiárně; Ústavní soud důsledně respektuje princip minimalizace zásahů do jejich rozhodovací činnosti, nad kterými zásadně není oprávněn ve fázi dosud neukončeného řízení vykonávat jakýkoli dohled či dozor. Domáhat se ochrany svých ústavně zaručených základních práv nebo svobod podáním ústavní stížnosti je fyzická nebo právnická osoba oprávněna za podmínek stanovených u ČR a teprve po vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně svých práv a pravomocném ukončení věci.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako nepřípustný návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2003

JUDr. Vojen Güttler

soudce Ústavního soudu