Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 412/03

Ústavní soud ČR rozhodl dne 21. října 2003 ve věci ústavní stížnosti 1) V.P., 2) M. P., obou zastoupených JUDr. K. Š., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2003, čj. -198, a rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2002, čj. -165, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníka řízení, a J. P., zastoupené JUDr. J. K., advokátem, jako vedlejší účastnice,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 7. 2003 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2003, čj. -198, a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. 11. 2002, čj. -165.

Stěžovatelé tvrdí, že napadenými rozsudky byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva zakotvená v a d a y.

Krajský soud v Českých Budějovicích, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti navrhl, aby ústavní stížnosti vyhověno nebylo, ježto ji považuje za nedůvodnou.

J. P., jako vedlejší účastnice (v řízení před obecnými soudy žalovaná), ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že důvody uváděné v ústavní stížnosti dány nejsou, a navrhla, aby tato byla zamítnuta.

K žádosti Ústavního soudu o postoupení spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. , jmenovaný soud sdělením ze dne 22. 9. 2003 uvedl, že požadovaný spis je od 7. 8. 2003 na Nejvyšším soudě ČR s dovoláním žalobců (tj. stěžovatelů). Ústavní soud tedy vzal na vědomí, že souběžně s ústavní stížností bylo podáno dovolání.

K této problematice plénum Ústavního soudu, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, který byl publikován jako sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., dle něhož v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.

Na základě výše uvedených skutečností proto soudce zpravodaj dospěl k závěru, že stěžovatelé dosud nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje, a že se tudíž jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto ji podle citovaného zákona odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 21. října 2003

JUDr. Miloslav Výborný

soudce zpravodaj