Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 313/03

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. Ch., zastoupeného JUDr. T. M., Ph.D., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2003, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně vadnou ústavní stížností napadl stěžovatel, prostřednictvím právního zástupce, pravomocný rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2003

( -1673) a tvrdil, že jak v řízení před Vrchním soudem v Praze, tak i v předcházejícím řízení před Městským soudem v Praze bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na osobní svobodu ( , 2 a 5 d), a proto navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem rozhodnutí obecného soudu, jak je vpředu označeno, zrušil.

Formální vada, která spočívala v tom, že k ústavní stížnosti nebyla přiložena plná moc právního zástupce ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon), byla právnímu zástupci stěžovatele vytknuta výzvou (č. l. 9 spisu Ústavního soudu), kterou převzal dle doručenky 18. září 2003, a současně mu byla k jejímu odstranění stanovena 15denní lhůta.

V takto stanovené lhůtě ani později plná moc právního zástupce Ústavnímu soudu předložena nebyla (lhůta marně uplynula dne 3. října 2003), a proto Ústavní soud takto vadně podanou ústavní stížnost pro neodstranění vytknutých vad odmítl [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona], jak z výroku tohoto usnesení patrno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona)

V Brně dne 23. října 2003