Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 439/03

Ústavní soud ČR rozhodl dne 24. října 2003 o ústavní stížnosti R. R., zastoupené JUDr. O. Ch., advokátem, proti rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru vnitřních věcí, ze dne 23.6.2003, čj. 4500/03, ve spojení s rozhodnutím Městského úřadu Říčany ze dne 8.4.2003, čj. 703/2003/OSA-00146,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 14.8.2003, domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje, odboru vnitřních věcí, ze dne 23.6.2003, čj. 4500/03, a Městského úřadu Říčany ze dne 8.4.2003, čj. 703/2003/OSA-00146, kterými byla zamítnuta žádost stěžovatelky o vydání cestovního dokladu. Stěžovatelka tvrdila, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její základní právo na svobodu pohybu a pobytu zaručené d (dále jen "") a právo zaručené y, podle kterého každý, kdo se oprávněně zdržuje na území ČR má právo svobodně je opustit. Dále namítala, že bylo zasaženo i do jejího základního práva na ochranu zdraví, zaručeného y.

Ve smyslu a 75 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých může ve věci jednat.

V této souvislosti je třeba vzít v úvahu ust. § 75 odst. 1 citovaného zákona, podle kterého je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.

Ze spisového materiálu vyplývá, že stěžovatelka požádala dne 10.3.2003 Městský úřad Říčany o vydání cestovního dokladu. Rozhodnutím ze dne 8.4.2003, čj. 703/2003/OSA-00146, byla žádost zamítnuta. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že k dotazu odboru správních agend - oddělení cestovních dokladů Krajské státní zastupitelství Ústí nad Labem, pobočka Liberec, zaslalo Městskému úřadu Říčany žádost o odepření vydání cestovního dokladu podle písmeno b) , o cestovních dokladech, neboť proti stěžovatelce je vedeno trestní stíhání pro úmyslný trestný čin podle a 4 a a 4 trestního zákona. V takovém případě musí správní orgán ve správním řízení odejmout vydaný cestovní doklad nebo odepřít vydání cestovního dokladu. Stěžovatelka napadla toto rozhodnutí odvoláním, které Krajský úřad Středočeského kraje, odbor vnitřních věcí, dne 23.6.2003 rozhodnutím čj. 4500/03 zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Říčany potvrdil.

Toto rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje napadla stěžovatelka ústavní stížností. Přitom rozhodnutí Krajského úřadu je nepochybně správním rozhodnutím, které je možno ve smyslu , soudního, napadnout správní žalobou. Tuto možnost však stěžovatelka nevyužila a obrátila se přímo na Ústavní soud. Je tedy zřejmé, že nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Ústavní soud proto stížnost podle písmeno e) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu uvedeného v téhož zákona, jako nepřípustný odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 24. října 2003

JUDr. Miloslav Výborný

soudce zpravodaj