Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 391/03

Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu navrhovatele V. i. F. D., zastoupeného JUDr. G. A., advokátkou, proti "opatření" Městské části Praha 1, Odboru živnostenského, vydaném na základě přílohy č. 3 k , ve znění účinném ke dni 1. ledna 1999, a návrhu na zrušení přílohy č. 3 bodu oceňování majetku pro b) věci nemovité k , ve znění účinném ke dni 1. ledna 1999, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem, označeným jako ústavní stížnost, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 11. srpna 2003 a směřoval proti "opatření" Městské části Praha 1, Odboru živnostenského, vydaném na základě přílohy č. 3 k , ve znění účinném ke dni

1. ledna 1999, se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud konstatoval, že "platným zněním přílohy č. 3 bod oceňování majetku pro b) věci nemovité k , ve znění novely účinné k 1. 1. 1999, byly porušeny a d. V této části se , ve znění účinném k 1. 1. 1999, ruší".

Podle obsahu návrhu navrhovatel zásah do svých ústavních práv spatřuje v novelizaci , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. v novelizaci jeho přílohy, a to novelou tohoto zákona, která je platná

od 1. ledna 1999, na základě které se živnost "Oceňování věcí nemovitých" stala koncesovanou živností, přičemž podmínkou odborné způsobilosti je vysokoškolské vzdělání ekonomické či právní, nebo v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a dva roky praxe, nebo úplné střední odborné vzdělání nebo vyšší odborné vzdělání v oboru, ve kterém má být oceňování vykonáváno, a 5 let praxe v oceňování majetku.

Dva roky praxe lze nahradit absolvováním doktorského studia nebo celoživotního vzdělávání v rozsahu nejméně dvou akademických roků zaměřených na oceňování majetku dané kategorie. S účinností zmiňované novely bylo absolutorium v institutu F. D. považováno za nedostačující a živnostenské úřady odmítají absolventům tohoto institutu udělit koncesní oprávnění k výkonu této živnosti, což je zdůrazněno i v přípisu Městské části Praha 1, odboru živnostenského, ze dne 9. července 2003 (ŽIO/K/2797/03/KUN).

V přípisu je konstatováno, že Vzdělávací institut F.D., občanské sdružení, poskytuje studium v délce 2 semestrů a navíc není vysokou školou akreditovanou MŠMT, nelze proto uznat studium v této instituci jako dvouletou praxi v oceňování majetku pro koncesovanou živnost "Oceňování majetku pro věci nemovité...".

Podle petitu ústavní stížnosti návrh na zrušení části přílohy není podán v souvislosti s rozhodnutím ani v souvislosti s jiným zásahem orgánu veřejné moci. Jinými slovy řečeno, navrhovatel tvrdí, že zásah orgánu veřejné moci spočívá v tom, že příslušná část přílohy k živnostenskému zákonu byla změněna (novelizována). Proto bylo nutno navrhovatelovu "ústavní stížnost" posoudit jako návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení [ písm. a)y ČR].

K podání posléze zmíněného návrhu by však byl navrhovatel legitimován toliko tehdy, kdyby aplikací inkriminovaného zákona (části jeho přílohy) nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti a která by přímo zasáhla do sféry ústavně zaručených práv navrhovatele ve formě rozhodnutí či jiného zásahu orgánu veřejné moci - , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), a jestliže by takový návrh byl podán spolu s ní ( zákona).

Takto stanoveným podmínkám návrh navrhovatele nevyhovuje a tento sám za vyložených okolností k podání samostatného návrhu na zrušení části zákona legitimován není (§ 74 zákona). Posuzovaný návrh navrhovatele byl proto posouzen jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným [§ 43 odst. 1 písm. c) zákona] a jako takový jej proto Ústavní soud odmítl [§ 43 odst. 2 písm. b) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 30. října 2003