Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 378/03

Ústavní soud rozhodl dne 30. října 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele R. K., zastoupeného JUDr. O. H., Ph.D., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. května 2003 sp. zn. , rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2001 sp. zn. a Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 5. června 2001 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčen v právu, zakotveném v , a v d. Poukázal na okolnosti, za kterých mu vznikla škoda, jak ji uplatnil žalobou proti České republice - Ministerstvu vnitra ČR, na postup soudů, které neprovedly navrhované důkazy, svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily, jakož i na usnesení Nejvyššího soudu ČR, který podané dovolání odmítl, aniž je pak blíže odůvodnil. Navrhl, aby k tvrzeným pochybením soudů byly vyžádány příslušné spisy v návrhu označené.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li shledán zjevně neopodstatněným [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu a v podání učiněném advokátem dne 8. srpna 2003 domáhá, zjištěn nebyl. Usnesením Nejvyššího soudu ČR bylo dovolání podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. listopadu 2001 sp. zn. opodstatněně odmítnuto, když nebylo přípustným dle § 237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu, a pokud jde o odůvodnění tohoto rozhodnutí, pak postup soudu byl v souladu s § 243c odst. 2 věta první obč. soudního řádu. Městský soud v Praze v řízení o odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, který žalobu stěžovatele zamítl pro promlčení tvrzeného nároku, přezkoumal napadený rozsudek i řízení, jež mu předcházelo a důvodně konstatoval, že k zamítnutí žaloby pro vznesení námitky promlčení došlo pro správné posouzení běhu promlčecí doby, a to jak dle obč. zákona, tak za případné aplikace Je třeba uvést, že navrhovatel v ústavní stížnosti nebrojí proti závěrům ze skutkových zjištění, z nichž byl odvozen počátek a konec promlčecí lhůty - vzhledem k tomu, že žalobou uplatněný nárok byl shledán promlčeným, pak poukaz na rozsah dokazování o způsobu vzniku škody a její výši je bezpředmětný a ústavní stížnost tak neopodstatněná.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně, dne 30. října 2003