Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 191/03

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele P. F., zastoupeného JUDr. M. H., advokátem, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. února 2003 sp. zn. a Okresního soudu ve Zlíně ze dne 24. října 2001 č. j. -108,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše označených rozsudků s tím, že podle jeho přesvědčení jak rozhodnutím odvolacího soudu tak rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně byla porušena práva, zakotvená v , , a d, v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v y. Poukázal na průběh řízení o návrhu na zvýšení výživného pro nezletilé děti, na výdělkové možnosti matky a její majetkové poměry, na potřeby dětí a výdaje s tím spojené a na hodnocení provedených důkazů soudy, k němuž vyslovil výhrady. Proto navrhl, aby rozsudky obou soudů, jimiž bylo rozhodnuto o zvýšení výživného pro nezletilé děti, byly zrušeny.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem [ , ve znění pozdějších předpisů]. Poněvadž z ústavního principu nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v obč. soudního řádu, nespadá do pravomoci Ústavního soudu zasahovat do jurisdikční činnosti obecných soudů, a tedy ani "hodnotit" jimi učiněné hodnocení důkazů, jestliže postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéd (, a y).

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí soudů obou stupňů zásah od práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl, a tedy nebyla zjištěna ani opodstatněnost ústavní stížnosti. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v celém rozsahu, dokazování doplnil tak, že mohl důvodně konstatovat změnu poměrů na straně nezletilých dětí ve smyslu § 99 odst. 1 zák. o rodině, zhodnotit poměry rodičů a potřeby dětí a rozhodnout tak, jak v jeho výroku obsaženo. Odůvodnění rozsudku odvolacího soudu je zcela vyčerpávající a lze na ně v dalším odkázat.

Podle , ve znění pozdějších předpisů, senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li shledán zjevně neopodstatněným. S ohledem na konstatovaná zjištění a citované ustanovení bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. října 2003