Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 242/02

Ústavní soud rozhodl dne 22. září 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti ing. F. M., zastoupeného JUDr. J. S., advokátem, proti postupu Finančního úřadu v Písku,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti doručené Ústavnímu soudu dne 22. 4. 2002 stěžovatel uvádí, že správce daně, Finanční úřad v Písku, po zahájení daňové kontroly vyzval třetí osoby, klienty stěžovatele, aby mu sdělily údaje z konkrétních listin. K námitce stěžovatele správce daně shledal tento postup v rozporu s ustanovením zákona ČNR č. , o správě daní a poplatků, a y získané tímto způsobem (dále jen " ") vyloučil z dokazování. Žádost stěžovatele, aby y, které jsou součástí správního spisu, byly zničeny, správce daně zamítl s tím, že zákon o správě daní a poplatků neumožňuje likvidaci listin získaných v průběhu řízení. Stěžovatel má za to, že postupem správce daně došlo k porušení jeho práva na ochranu před neoprávněným shromažďováním údajů o své osobě ve smyslu d (dále jen " "), a navrhuje, aby Ústavní soud nálezem uložil Finančnímu úřadu v Písku skartovat y - odpovědi klientů stěžovatele, které nebyly získány v souladu se zákonem, a to včetně jejich kopií a příloh.

Ve vyjádření ze dne 5. 9. 2003 Finanční úřad v Písku uvedl, že žádosti stěžovatele nebylo možno vyhovět, neboť každý spis daňového subjektu musí obsahovat veškeré y vzniklé v rámci daňového řízení. Ze spisu musí být zřejmý postup správce daně při prováděné kontrole a následně při vyměření daně. Správce daně dbá, aby skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji. Jednotlivé skutečnosti rozhodné pro daňové řízení se prokazují v rámci důkazního řízení a provedené důkazní řízení pak osvědčí, které z předložených důkazních prostředků se staly skutečně důkazem. y jsou založené ve spisovém materiálu stěžovatele, avšak z dokazování prováděného správcem daně byly vyloučeny. Jejich likvidaci nelze provést vzhledem k tomu, že zákon o správě daní a poplatků toto neumožňuje.

Z vyžádané spisové dokumentace Finančního úřadu v Písku, rozhodnutí o námitkách ze dne 12. 3. 1998 čj. 21841/01/1998, protokolu o ústním jednání ze dne 2. 4. 2002 čj. 31009/02/097910, a sdělení správce daně ze dne 8. 4. 2002 čj. 32975/02/097930/3729/La, Ústavní soud ověřil tvrzení stěžovatele a z vlastního spisu

sp. zn.

zjistil, že daňové řízení, v jehož průběhu byly získány mj. i y, bylo ukončeno rozhodnutími Finančního úřadu v Písku ze dne 16. 4. 1998, čj. 34212/98/097910, 34245/98/097910, 34272/98/997910 a 34351/98/097910, kterými byla stěžovateli dodatečně doměřena daň z příjmů fyzických osob za rok 1993, 1994, 1995 a 1996. Odvolání proti těmto dodatečným platebním výměrům Finanční ředitelství v Českých Budějovicích zamítlo rozhodnutími ze dne 21. 1. 1999, čj. 3659/110/1998, 378/110/1999, 379/110/1999 a 380/110/1999, žalobu proti těmto rozhodnutím Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl rozsudkem ze dne 23. 1. 2002 čj. -38. Ústavní stížnost proti těmto rozhodnutím orgánů veřejné moci Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 15. 5. 2002 čj.

-12

z důvodu její zjevné neopodstatněnosti.

Ústavní soud přezkoumal napadený postup Finančního úřadu v Písku z hlediska tvrzeného porušení ústavně zaručených práv stěžovatele a poté rozhodl, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud považuje za nutné v projednávané věci předeslat, že ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu v individuálních věcech jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí), v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, vyplývajícími z příslušných procesních norem upravujících to které řízení či tu kterou materii. Pravomoc Ústavního soudu směřuje vůči pravomocným rozhodnutím orgánů veřejné moci a pravomoc přezkumu jejich "jiného zásahu" je v podstatě jinak nezbytnou výjimkou, u níž však podmínka nemožnosti nápravy protiústavnosti jiným způsobem musí být zachována. Pojem jiného zásahu orgánu veřejné moci nutno proto chápat tak, že zpravidla půjde o převážně jednorázový, protiprávní, a zároveň protiústavní útok těchto orgánů vůči základním, ústavně zaručeným, právům (svobodám), který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu, přičemž takový útok sám není výrazem (výsledkem) řádné rozhodovací pravomoci těchto orgánů a jako takový se vymyká obvyklému přezkumnému či jinému řízení. Z této fakticity musí posléze vyplynout, že důsledkům takového zásahu orgánu veřejné moci, neplynoucímu z příslušného rozhodnutí, nelze čelit jinak než ústavní stížností, příp. nálezem Ústavního soudu, obsahujícím zákaz takového zásahu. Tato podmínka není přirozeně splněna tam, kde poškozenému je k dispozici obrana daná celým právním řádem republiky" (srov. nález

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 4, s. 243).

V projednávané věci byly y získány v daňovém řízení, které bylo ukončeno vydáním rozhodnutí správce daně, která po vyčerpání opravných prostředků nabyla právní moci a nebyla dotčena ani v důsledku soudního či ústavního přezkumu. Již v těchto řízeních (správní, soudní) bylo evidentní (a stěžovatel to ani nikterak nepopřel), že y byly z dokazování vyloučeny a rozhodnutí správce daně se o ně neopíralo. S tvrzením o porušení práv ústavně zaručených v y se Ústavní soud vypořádal ve svém shora uvedeném usnesení

sp. zn.

, kdy uvedl, že stěžovatel měl zřejmě na mysli ochranu soukromí zaručenou v y, které se lze domáhat v případech, kdy není zákonem stanovena povinnost něco zpřístupnit a že tuto ochranu nelze zaměňovat s povinností prokázat výši svých skutečných příjmů pro daňové účely, která je zákonem stanovena. Tento závěr lze v projednávaném případě plně vztáhnout i na právo zaručené v y, tj. právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Samotná existence listin, získaných vadným procesním postupem správce daně, které netvořily podklad pro rozhodnutí správního orgánu, nemůže z důvodů shora vyložených posunout projednávanou věc do ústavní roviny.

Vzhledem k výše uvedenému nelze ústavní stížnost směřující proti jinému zásahu orgánu veřejné moci považovat za opodstatněný a adekvátní prostředek ochrany stěžovatelových práv, a proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení , o Ústavním soudu, v platném znění, z důvodu její zjevné neopodstatněnosti.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 22. září 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu