Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 116/03

Ústavní soud rozhodl dne 23. září 2003 o ústavní stížnosti Mgr. D. K., zastoupené JUDr. V. B., advokátkou, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25. 9. 2000 čj. -53 a usnesení Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 14. 10. 1998 čj. -35,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností předanou k poštovní přepravě dne 21. 2. 2003 se stěžovatelka domáhá, aby Ústavní soud nálezem vyslovil, že postupem Krajského soudu v Ostravě ve věci vedené pod sp. zn. a postupem Vrchního soudu v Olomouci ve věci vedené pod sp. zn. byla porušena práva stěžovatelky zaručená v , , , y ČR a , a d, a aby zrušil shora označená usnesení obecných soudů, kterými byl z důvodu zmeškání lhůty zamítnut její odpor proti platebnímu rozkazu ze dne 9. 7. 1998 čj. -25.

Podle ustanovení , o Ústavním soudu, v platném znění, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( ), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Jak Ústavní soud zjistil z vyžádaného spisu Krajského obchodního soudu v Ostravě, sp. zn. , ústavní stížností napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo stěžovatelce doručeno dne 9. 11. 2000 (č.l. 55) a nabylo právní moci dne 7. 12. 2000. Jestliže tedy ústavní stížnost byla k poštovní přepravě podána až dne 21. 2. 2003, stalo se tak zcela zjevně po uplynutí uvedené lhůty 60 dnů.

Z vyžádaného soudního spisu rovněž vyplynulo, že stěžovatelka napadla usnesení Vrchního soudu v Olomouci dovoláním, které Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 11. 12. 2002 čj. -98 odmítl pro nepřípustnost. Toto rozhodnutí bylo právní zástupkyni stěžovatelky doručeno dne 8. 1. 2003 a stěžovatelka zřejmě odvíjela šedesátidenní lhůtu k podání ústavní stížnosti od tohoto data. Tento postup však byl chybný. Ústavní soud sice ve svém Sdělení publikovaném dne 3. 2. 2003 pod č. 32/2003 Sb. uvedl, že šedesátidennní lhůta k podání ústavní stížnosti počne běžet dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku (s výjimkou obnovy řízení) bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku a že lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Ústavní soud však zdůrazňuje, že toto pravidlo platí pouze v případech souběžného podání mimořádného opravného prostředku a ústavní stížnosti, jak vyplývá z věty druhé Sdělení Ústavního soudu. V projednávaném případě však o takový souběh nešlo, a proto postup upravený ve Sdělení Ústavního soudu na stěžovatelčinu ústavní stížnost nedopadá.

Poněvadž byla ústavní stížnost podána opožděně, Ústavnímu soudu nezbylo než ji odmítnout podle ustanovení , o Ústavním soudu, v platném znění.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 23. září 2003

JUDr. Miloslav Výborný

soudce zpravodaj