Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 229/03

Ústavní soud rozhodl dne 11. září 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného mimo ústní jednání ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. S. K., CSc., zastoupeného Mgr. M. B., advokátem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. února 2003, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou včas ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a co do formálních náležitostí i jinak ve shodě se zákonem [ , , , odst. 4 zákona], napadl stěžovatel ve své trestní věci pravomocné usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. února 2003 ( ) a tvrdil, že jak v řízení před tímto soudem, tak i v řízení před Krajským soudem v Ostravě a v přípravném řízení bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na zákonného soudce ( d), právo na soudní a jinou právní ochranu ( d) a právo na projednání věci bez zbytečných průtahů ( d), a to tím - stručně shrnuto - že byl odsouzen soudkyní místně nepříslušného Okresního soudu v Novém Jičíně. Pokud nešlo určit místní příslušnost soudu dle místa spáchání činu, bylo namístě její určení dle místa bydliště v době rozhodování Vrchního soudu v Olomouci. Pravomocným usnesením Vrchního soudu v Olomouci, jak je v předu označeno, byla v rozporu se zákonem věc odňata místně příslušnému soudu a přikázána Okresnímu soudu v Novém Jičíně. Dle tohoto kritéria je místně příslušným Městský soud v Brně. Dále tvrdil, že o jeho námitce, stran místní nepříslušnosti tohoto soudu, rozhodl věcně nepříslušný soud. Stěžovatel proto navrhl zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jak je vpředu označeno.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ve věci posuzované ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že jeho trestní věc byla rozhodnuta místně nepříslušným soudem a rovněž tak napadl vadný procesní postup při rozhodování o místní příslušnosti. Ústavní soud je vázán petitem ústavní stížnosti. V dané věci proto podrobil přezkumu napadené rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, jak je vpředu označeno.

Stěžovatel byl stíhán pro trestný čin výtržnictví (§ 202 odst. 1 tr. zák.), kterého se měl dopustit jednáním, spočívajícím v tom, že dne 28. června 2000 okolo 21.00 hodin v těžké kombinované opilosti ve vzdušném prostoru ČR na palubě letadla Mc.Donnel Douglas

MD-83 linka JKK 6414 z Ostravy - Mošnova na Mallorku za přítomnosti dalších osob při rozhovoru bezdůvodně udeřil pěstí do obličeje stewarda letecké společnosti Spanair Alexander - Leonharta Antonietty Helmannse, čímž mu způsobil drobnou tržnou ránu délky

2 cm pod pravým okem drobně krvácející bez nutnosti následné léčby, avšak v důsledku jeho nevhodného chování kapitán letadla přistál zpět na letišti Ostrava - Mošnov, čímž vznikly letecké společnosti Spanair náklady ve výši 22.411,- Kč.

Vrchní soud v Olomouci dospěl k závěru, že je dána příslušnost Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Současně mu věc odňal a přikázal ji Okresnímu soudu v Novém Jičíně. Svůj postup odůvodnil - stručně shrnuto - tím, že u posledně označeného soudu byla podána obžaloba, bylo prováděno dokazování a delegace byla proto vhodná s ohledem na respektování práva na spravedlivý proces, jehož složkou je i projednání věci v přiměřené lhůtě ( Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, d). V opačném případě by muselo být provedeno celé důkazní řízení znovu.

Tento postup shledává Ústavní soud jako ústavně konformní, neboť již z odůvodnění napadeného rozhodnutí je patrné, že určení místní příslušnosti podle zákonných kritérií

(§ 18 tr. ř.) nebylo v dané věci jednoznačné. Obžaloba byla přijata Okresním soudem v Novém Jičíně, o kterém se státní zastupitelství domnívalo, že jde o soud místně příslušný. Tento soud proto prováděl i dokazování v meritu věci. S ohledem na kritérium účelnosti byla proto delegace věci na tento soud podle tr. ř. vhodná s ohledem na hospodárnější a rychlejší projednání věci. Ústavní imperativ, dle něhož "nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci" ( d), je dle konstantní judikatury Ústavního soudu ochranou především proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc (k tomu srov. např. nález ve věci in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 8., č. 65, Praha 1998). Trestní řád připouští institut delegace, tzn. že z důležitých důvodů může být věc odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně (§ 25 tr. ř.). Pojem důležité důvody trestní řád blíže nedefinuje, je proto věcí soudní praxe je blíže vymezit.

Vrchní soud v Olomouci tedy postupoval v dané věci v rámci stanoveném procesním předpisem (trestním řádem). Rozhodl o místní příslušnosti soudu a současně delegoval projednávanou věc na jiný soud. Z hlediska ochrany ústavnosti ( y ČR) je pak kladen důraz na náležité odůvodnění rozhodnutí, neboť - jak již bylo řečeno - důležité důvody nejsou v trestním řádu blíže vymezeny. Podle názoru Ústavního soudu se tomu tak ve věci posuzované ústavní stížnosti stalo. Vrchní soud v Olomouci svůj postup stran určení místně příslušného soudu a důležitých důvodů pro delegaci řádným a ústavně souladným způsobem odůvodnil ( tr. ř.), nelze mu proto z hlediska ochrany ústavnosti ( y ČR) nic vytknout.

Obdobně nedůvodná jsou i tvrzení, že o stěžovatelem vznesené námitce místní nepříslušnosti rozhodl věcně nepříslušný soud. Rozhodnutí o místní příslušnosti soudu

(§ 24 tr. ř.) činí nejblíže nadřízený soud, jímž je:

a) krajský soud, jde-li o rozhodnutí o příslušnosti soudu, kdy je namítána okresním soudem příslušnost jiného okresního soudu v rámci téhož obvodu krajského soudu,

b) vrchní soud, jde-li o rozhodnutí o příslušnosti soudu, kdy je namítána okresním soudem příslušnost jiného okresního soudu v obvodu jiného krajského soudu.

Ve věci posuzované ústavní stížnosti byla otázka místní příslušnosti posuzována jak Krajským soudem v Ostravě, tak i Vrchním soudem v Olomouci, k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele proto dojít nemohlo. Stěžovatel zastává totiž v ústavní stížnosti názor, že je místně příslušným Městský soud v Brně. V takovém případě je k rozhodnutí

o místní příslušnosti věcně příslušným Vrchní soud v Olomouci, který v dané věci rozhodl a proti jehož rozhodnutí ostatně ústavní stížnost směřuje.

Z takto rozvedených důvodů nebyl shledán zásah do ústavně zaručených práv stěžovatele. Ústavní soud proto jeho ústavní stížnost odmítl z důvodu její zjevné neopodstatněnosti [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 11. září 2003