Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 602/01

Ústavní soud rozhodl dne 11. září 2003 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci MUDr. J.V., zastoupeného Mgr. V.S., o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2001 č. j. -58 a Městského soudu v Praze ze dne 25. dubna 2001 č. j. -48, t a k t o :

Návrh se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Navrhovatel, který se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení výše uvedených rozhodnutí, odůvodnil návrh tím, že podle jeho přesvědčení soudy v předmětné věci nerespektovaly právo na spravedlivý proces, na soudní ochranu, porušily práva vlastnická a s tím související i práva majetková, jakož i ústavní princip, dle něhož nikdo nemůže být nucen k plnění povinností jiného či za jiného bez svého souhlasu. Poukázal na rozhodnutí rejstříkového soudu o zápisu účastníka, jakož i o jeho výmazu z obchodního rejstříku, na to, že nebylo jednáno s procesními nástupci žalovaného investičního fondu, nebyl ani ustanoven procesní opatrovník, ale nedůvodně rozhodnuto o zastavení řízení o neplatnosti usnesení valné hromady.

Předsedkyně senátu Vrchního soudu v Praze ve svém vyjádření ze dne 17. července 2003 uvedla, že výtky obsažené v ústavní stížnosti jsou nedůvodné a navrhla její zamítnutí, když poukázala na stávající judikaturu Nejvyššího soudu ČR a na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 7. května 2003 č. j. -379, jímž bylo usnesení rejstříkového soudu o výmazu investiční společnosti fondu potvrzeno.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [, , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Městského soudu v Praze sp. zn. a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2001 č. j. -58 zásah do práv, kterých se stěžovatel v ústavní stížnosti dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně o zastavení řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, konané 30. listopadu 1999 a opodstatněně konstatoval, že je v souladu s § 107 odst. 2 obč. soudního řádu a se zjištěním, že důvody pro pokračování řízení či pro jeho přerušení dle § 107 odst. 3 obč. soudního řádu dány nebyly, když žalovaný dnem výmazu z obchodního rejstříku pozbyl způsobilost být účastníkem řízení (§ 20a odst. 2 obč. zákona). S ohledem na obsah § 29 obč. soudního řádu neobstojí ani namítaná možnost ustanovit v předmětné věci žalovanému opatrovníka, a to právě proto, že ten způsobilost účastníka pozbyl, když pozbyl způsobilost mít práva a povinnosti (§ 19 obč. soudního řádu, § 20a odst. 2 obč. zákona).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. září 2003