Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 554/02

Ústavní soud ČR rozhodl dne 17. září 2003 ve věci ústavní stížnosti Ing. J. R., zastoupeného JUDr. J. N., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 5. 2002, sp. zn. , a rozsudku Okresního soudu Plzeň - město ze dne 6. 12. 2001, čj. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 16. 8. 2002 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 5. 2002, sp. zn. , a rozsudek Okresního soudu Plzeň - město ze dne 6. 12. 2001, čj. , jimiž v řízení o úpravu práv a povinností rodičů k nezletilému a omezení rodičovské zodpovědnosti matky, byl mj. nezletilý J. R. svěřen do výchovy a výživy matky a otci stanovena vyživovací povinnost. Současně stěžovatel požádal, aby ve smyslu , o Ústavním soudu, v platném znění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), soudce zpravodaj rozhodl, že náklady na jeho zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem zcela zaplatí stát, neboť je, jak uvedl, svým téměř ročním vězněním totálně zdevastován, kterýžto stav byl způsoben úmyslně pracovníky resortu ministerstva spravedlnosti.

Stěžovatel tvrdí, že napadenými rozsudky byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva zakotvená v , a d (dále jen " ") a své tvrzení doplnil podrobnější argumentací.

Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu Plzeň - město, sp. zn. , z něhož zjistil, že návrhy doručenými tomuto dne 18. 9. 2002 stěžovatel podal žalobu na obnovu řízení ve věci sp. zn. a současně v téže věci i žalobu pro zmatečnost.

Po opětovném přezkoumání splnění podmínek řízení před Ústavnímu soudem dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel využil mimořádného opravného prostředku, tj. žaloby pro zmatečnost, o němž dosud nebylo rozhodnuto. K této problematice plénum Ústavního soudu, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, který byl publikován jako sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., dle něhož v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti, je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení.

Na základě výše uvedených skutečností proto soudce zpravodaj dospěl k závěru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu k ochraně jeho práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto ji podle citovaného zákona odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. září 2003

JUDr. Miloslav Výborný

soudce zpravodaj