Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 458/01

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. září 2003 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Evy Zarembové, ve věci navrhovatele A. P., zastoupeného Mgr. V. E., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. května 2001 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel se domáhal cestou ústavní stížnosti zrušení rozhodnutí, jímž byl potvrzen rozsudek soudu I. stupně, kterým byl uznán vinným trestným činem výtržnictví a ublížení na zdraví dle § 202 odst. 1 a § 221 odst. 1 trestního zákona a byl mu uložen trest, soud II. stupně odvolání zamítl. Uvedl, že podle jeho přesvědčení právní závěry soudů jsou v extrémním rozporu s výpovědí svědků, nebyl vzat zřetel na chování poškozeného P. G., který byl rovněž odsouzen pro trestný čin výtržnictví a ublížení na zdraví a nebyla vyřešena stěžejní právní otázka, zda jednal v nutné obraně, soud II. stupně se pak s jeho námitkami nevypořádal.

Předseda senátu Krajského soudu v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 3. září 2001 navrhl zamítnutí ústavní stížnosti, když vyslovil přesvědčení, že práva stěžovatele, zaručená u a d, poškozena nebyla. Poukázal na rozsah dokazování, na hodnocení provedených důkazů a uvedl, že postup soudu I. stupně v odvolacím řízení neshledal v rozporu s tr. řádu.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. a stížností napadeného rozhodnutí bylo zjištěno, že Krajský soud v Ostravě, jako soud odvolací, přezkoumal rozsudek soud I. stupně v souladu s § 254 odst. 1 tr. řádu, tj. jeho zákonnost a odůvodněnost všech jeho výroků, jakož i správnost postupu řízení, které rozhodnutí předcházelo, a opodstatněně odvolání zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal s námitkami uplatněnými obžalovaným v odvolání a vyčerpávajícím způsobem vysvětlil, o které důkazy je opřen výrok o vině a k jakým skutečnostem bylo důvodně přihlédnuto při uložení trestu. Nutno konstatovat, že z obsahu spisu a obsahu rozhodnutí obou soudů je zřejmé respektování ustanovení tr. řádu, jakož i d.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. září 2003