Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 140/03

Ústavní soud rozhodl dne 4. září 2003 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelů 1) J. M., a 2) D. M., zastoupených JUDr. M. Š., advokátkou o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2002 sp. zn. a Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. května 2002 sp. zn. , t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelé, kteří se domáhali zrušení výše označených rozhodnutí, odůvodnili ústavní stížnost tím, že podle jejich přesvědčení se soudy nevypořádaly s námitkami ve věci uplatněnými, zejména pak s těmi, které se týkaly existence nájemní smlouvy, o kterou se opíral žalobce a na základě níž soud rozhodl. Poukázali také na nevěrohodnost výpovědi svědka Š., jakož i na nelogičnost obsahu listin předložených žalobcem. Z uvedených důvodů se cítí dotčeni v právu zakotveném v d, jakož i v y.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li zjevně neopodstatněný [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. prosince 2002 bylo zjištěno, že označený odvolací soud přezkoumal rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 30. května 2002 sp. zn. a v odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami v odvolání uplatněnými, když také opodstatněně konstatoval, že soud I. stupně provedl dokazování v rozsahu, z něhož byly dostatečně a spolehlivě objasněny vlastnické vztahy k nemovitosti, ve které se nachází byt, jehož vyklizení bylo předmětem řízení i charakter užívacích vztahů žalovaných k tomuto bytu. Proto zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Je třeba konstatovat, že z ústavního principu

nezávislosti soudů vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, jak je obsažena v . Nebylo zjištěno, že by obecné soudy tuto zásadu v předmětné věci nerespektovaly, a proto Ústavní soud, který není vrcholem soustavy obecných soudů, není ani oprávněn "hodnotit" důkazy, hodnocené těmito soudy, a tak do jejich jurisdikční činnosti zasahovat ( a y).

Pro výše uvedené byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. září 2003