Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 447/03

Ústavní soud rozhodl dne 4. září 2003 soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti S. F., zastoupeného JUDr. L. P., advokátkou, proti usnesení Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování Kroměříž ze dne 30. 7. 2003, sp. zn. ČTS:ORKM-488/OOK -Tč- 2003, a usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži ze dne 11. 8. 2003, č. j. Zt 385/2003-4,

t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Včas podanou ústavní stížností ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) napadl stěžovatel v záhlaví uvedená rozhodnutí. Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži byla zamítnuta stížnost proti usnesení Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování v Kroměříži, jímž bylo podle ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno proti stěžovateli trestní stíhání pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle ust. § 171 odst. 1 písm. c) trestního zákona. Podle napadených usnesení je dostatečně odůvodněn závěr, že dne 30. 7. 2003 řídil stěžovatel blíže specifikované osobní vozidlo, ačkoliv mu byl pravomocně uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel po dobu 5 let (od 3. 4. 2003 do 2. 4. 2008).

Stěžovatel v ústavní stížnosti navrhl, aby Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil pro rozpor s a odst. 2 d, neboť trestní stíhání nemělo být podle jeho názoru proti němu vůbec zahájeno.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ).

Mezi základní atributy ústavní stížnosti náleží mimo jiné také požadavek její subsidiarity, vyjádřený v ustanovení . Ústavní soud ve své dosavadní judikatuře vychází z názoru, že ústavní soudnictví je založeno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž nelze protiústavnost napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které jednotlivci zákon poskytuje.

Trestní řízení představuje kontinuální proces zjišťování, poznávání a hodnocení skutečností, na nichž je posléze vystavěno meritorní rozhodnutí. Tento proces podléhá v jeho přípravné fázi kontrole státního zastupitelství a posléze při rozhodování o meritu i soudnímu přezkumu.

Ústavní soud se necítil oprávněn zasahovat do samotného počátku trestního řízení v době, kdy bylo zahajováno opatřením, proti kterému nebylo možné podat opravný prostředek. Od tohoto závěru se neodchýlil ani po novele trestního řádu provedené , kdy je vůči usnesení o zahájení trestního stíhání připuštěna s účinností od 1. 1. 2002 podle ust. tr. řádu stížnost (obdobně usnesení ve věci

sp. zn.

,

). Pouze za situace, kdy by bylo obvinění spojeno se skutečným zásahem do základních práv a svobod, které by nebylo možné odčinit jinak (vzetí do vazby, zatčení, zadržení podle § 75 tr. řádu), by ústavní stížnost po vyčerpání všech procesních prostředků, jež stěžovateli zákon poskytuje, byla připuštěna. Zásah Ústavního soudu do rozhodování orgánů činných v trestním řízení již v počátku trestního řízení je však jinak třeba považovat za nepřípustný.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem soudce zpravodaj podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako nepřípustný návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. září 2003

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph. D. soudce zpravodaj