Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 225/03

Ústavní soud rozhodl 5. září 2003 soudkyní JUDr. Eliškou Wagnerovou ve věci stěžovatele ing. M. Š., zastoupeného JUDr. V. V., o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2003, č.j. -63 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23.9.2002, č.j. -42,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Ústavnímu soudu byla dne 16. 4. 2003 doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, kterými nebylo vyhověno jeho žalobě na náhradu škody, kterou na České republice vymáhal částku 1 425 00,- Kč s příslušenstvím, s tím, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená práva dle ust. d (dále jen " "), a 3 , a 4, a 3 a y.

Soudce zpravodaj nejprve zkoumal, zda je návrh ústavní stížnosti způsobilý věcného projednání Ústavním soudem [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon".)] Podle ustanovení zákona, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60-ti dnů. Tato lhůta nepochybně počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Ústavní stížnost je nepřípustná, protože návrh byl podán po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.

Pro počátek šedesátidenní zákonné procesní lhůty k podání ústavní stížnosti [ zákona], platí z vůle zákonodárce jiný režim než je režim uplatňovaný v řízení podle , [ , v účinném znění], podle něhož se do běhu lhůty nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. [Srovnej usnesení ze dne 30. 8. 1995, sp.zn.

in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 4, usnesení č. 20, Praha 1995, s. 347]. Lhůta pro podání ústavní stížnosti počíná naopak běžet dnem, kdy došlo k rozhodné skutečnosti.

V ústavní stížnosti je uvedeno, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 14. 1. 2003 [ -63] byl právnímu zástupci stěžovatele doručen v pátek dne 14. 2. 2003, což vyplývá i ze sdělení kanceláře Obvodního soudu pro Prahu 1 [bb1]. V souladu se zněním věty druhé ust. § 72 odst. 2 zákona, dnem 14. 2 2002 počala běžet šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula v pondělí 14. 4. 2003. Jak je zřejmé z údajů o podání ústavní stížnosti k doručení, bylo podání učiněno na poště v úterý 15. 4. 2003, tedy po lhůtě zákonem stanovené.

Z uvedeného důvodu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl, jako návrh podaný po lhůtě stanovené k jeho podání [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné [§ 43 odst. 3 zákona].

V Brně dne 5. září 2003

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph.D.

soudce zpravodaj

[bb1]ověř