Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 195/03

Ústavní soud ČR rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Miloslava Výborného a JUDr. Evy Zarembové, ve věci ústavní stížnosti A. S., zastoupené JUDr. P. T., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 1. 2003, čj. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 2. 4. 2003 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 1. 2003, čj. , kterým byl ve věci péče o nezletilého R. S.(syna stěžovatelky), o návrhu otce na snížení výživného, k odvolání matky změněn rozsudek soudu prvého stupně tak, že vyživovací povinnost otce se pro období uvedená v rozsudku snižuje na v rozsudku specifikované částky.

Stěžovatelka tvrdí, že jako matka nezletilého nesouhlasila s rozsudkem okresního soudu a nesouhlasí ani s napadeným rozsudkem odvolacího soudu, neboť oba vychází z neúplného zjištění skutkového stavu a z nesprávného hodnocení důkazů. Je přesvědčena, že odvolací soud neprovedl všechny navrhované důkazy, provedené důkazy nesprávně zhodnotil a dospěl k nesprávnému skutkovému posouzení věci. Takto bylo jí a jejímu synovi v řízení upřeno rovnoprávné postavení, a současně došlo k zásahu do práva na soudní ochranu, zakotveného v d ("Listina"). Obecné soudy jednaly nejen v rozporu se zákonem ( , , ), ale v řízení nerespektovaly ani zvláštní ochranu dětí a mladistvých zaručenou y.

Krajský soud v Plzni, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že dle jeho přesvědčení nedošlo jeho postupem k zásahu do ústavních práv stěžovatelky. Odvolací soud provedl všechny stěžovatelkou navržené důkazy, až na jediný - výslech svědka, který měl potvrdit, že M. S., otec nezletilého, pracoval v restauraci Jaroslava P. M. S. to nepopřel, uvedl ale, že takto jen pomáhal manželce, která je v restauraci zaměstnána. Jaroslav P. soudu sdělil, že M. S. nikdy nebyl jeho zaměstnancem.

Ústavní soud poté, co se seznámil se shromážděnými podklady pro rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je třeba jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout, a to z následujících důvodů.

Dle názoru Ústavního soudu je ústavní stížnost v podstatě jen nesouhlasem stěžovatelky se závěry obecných soudů a opakováním argumentů uplatněných již v řízení před obecnými soudy, a nevyplývá z ní nic, co by posunulo projednávanou věc do ústavněprávní roviny. Věc byla posouzena v řádném dvouinstančním procesu a v právních závěrech obecných soudů neshledává Ústavní soud nic, co by opravňovalo jeho zásah, když, jak dal opakovaně najevo, není těmto soudům nadřízen, není ani vrcholem jejich soustavy a zejména "nepřehodnocuje" hodnocení důkazů uskutečněné obecnými soudy.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. srpna 2003

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu