Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 504/2000

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. S. K., zastoupeného advokátem JUDr. F. V. proti rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezídia ČR ze dne 15. 6. 2000, č.j. PPR-3111/RCP-C-245-2000, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí. Uvedl, že tímto rozhodnutím bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie ČR, Správy hlavního města Prahy, odboru cizinecké policie, ze dne 2. 3. 2000, č.j. PSP-27 585/OCP-p-99, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení trvalého pobytu na území ČR z humanitárních důvodů. Stěžovatel se domnívá, že správní orgány obou stupňů (a především Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezídia ČR), porušily jeho základní právo zaručené d (dále jen ""), neboť "příklady podmínek" pro udělení souhlasu k trvalému pobytu (uvedené v tehdy platného , o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "") musí být posuzovány se zřetelem ke skutečnosti, že ČR je v souladu s y ČR demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka. Proto orgán státní moci, který ve věci rozhoduje, je v "rámci zásad právního státu povinen přihlédnout ke všem okolnostem, kterými je posuzovaná žádost odůvodněna. V souladu s tím musí být pojem humanitárního případu vyložen v souladu s obsahem a smyslem základních práv, jak vyplývají zy...". Stěžovatel se dále domnívá, že nepochybně existuje podstatný rozdíl mezi jeho právním postavením, jestliže jako cizinec musí řešit otázky zaměstnání a bydlení s perspektivou maximálně jednoho roku, a situací, kdy by mohl zaměstnavateli či pronajímateli dát perspektivu pracovního poměru nebo nájemního vztahu na delší dobu. Omezení pobytu jej proto znevýhodňuje na trhu práce, neboť se nemůže ucházet o zaměstnání v řídících funkcích, které by odpovídaly jeho schopnostem a kvalifikaci, stejně jako je při hledání podnájmu na dobu vždy nejvýše jednoho roku vystaven tlaku "tržního nájemného". Stěžovateli prý svědčí ústavně zaručené právo pobytu a pohybu na území ČR nejen ze studijních důvodů (kvůli nímž přicestoval jako vládní stipendista dne 17. 9. 1988 do tehdejší ČSSR), ale zejména "drastické politické změny a současný diktátorský režim" v jeho vlasti (poznámka: Republika Kongo), pro které se nemůže vrátit domů bez nebezpečí ohrožení života. Stěžovatel proto považuje za diskriminující (a přehnaně byrokratickou) skutečnost, že je nucen, aby přes předem známé okolnosti o neměnnosti jeho statusu, nadále do budoucna "podle nového, pro povolení pobytu cizinců přísnějšího zákona" (poznámka: , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "") opakovaně prokazoval splnění podmínek pro udělení pobytového víza nad 90 dnů, takže tím de facto nemůže dosáhnout změny k lepšímu. Stěžovatel konečně tvrdí, že odvolací orgán opomenutím individuálních okolností, o něž se jeho žádost o udělení povolení k trvalému pobytu opírá, překročil rámec správního uvážení až k hranici libovůle. Proto navrhl, aby Ústavní soud nálezem rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezídia ČR ze dne 15. 6. 2000, č.j. PPR-3311/RCP-C-245-2000, zrušil.

Z ustanovení citovaného , který nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2000, plyne, že správní řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti se dokončí podle právních předpisů platných v době zahájení řízení. Tímto předpisem byl době zahájení správního řízení ve věci (tj. ke dni 30. 11. 1999) výše uvedený , který soudní přezkum rozhodnutí učiněných podle umožňoval (srov. např. nález Ústavního soudu č. 160/1998 Sb., který je vykonatelný dnem 13. 5. 1999).

Je proto zřejmé, že ústavní stížností napadené rozhodnutí Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Policejního prezídia ČR bylo soudem přezkoumatelné a že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""). Ústavní soud navíc dodává, že rozhodnutí týkající se trvalého pobytu jsou přezkoumatelná také podle současně platné právní úpravy, tj. podle ustanovení

Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [ ].

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. srpna 2003

JUDr. Vojen Güttler

soudce zpravodaj