Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 134/03

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 26. srpna 2003

sp. zn.

ve věci ústavní stížnosti Ing. M. K., Csc., proti usnesení Nejvyššího soudu z 28. 11. 2002 sp. zn. , jímž bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání.

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 11. 2002 č. j. -305 se zrušuje.

Odůvodnění

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému usnesení Nejvyššího soudu stěžovatel tvrdí, že tímto usnesením bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces zakotvené v d (dále jen " "). Zákonodárce totiž přímo v zákoně v § 265h odst. 1 kogentně stanovil způsob, jakým se má postupovat v případě, že dovolání neobsahuje náležitosti stanovené v § 265f odst. 1 trestního řádu, když § 265f odst. 2 trestního řádu sleduje zcela jiný cíl. Z těchto, jakož i dalších důvodů domáhá se proto zrušení napadeného usnesení .

Nejvyšší soud jako účastník řízení zopakoval ve svém vyjádření k ústavní stížnosti právní argumentaci, na základě níž rozhodl o dovolání stěžovatele. Dle názoru tohoto účastníka řízení nelze lhůtu k podání bezvadného dovolání neúměrně prodlužovat.

Vedlejší účastník - Nejvyšší státní zastupitelství - se ve svém vyjádření ztotožnil s právními důvody Nejvyššího soudu a výslovně uvedl, že podle jeho názoru Nejvyšší soud svým postupem neporušil ústavně zaručená práva stěžovatele, konkrétně právo na to, aby bylo stanoveným způsobem projednáno jeho dovolání.

Z obsahu spisu sp. zn. Okresního soudu v Rakovníku Ústavní soud zjistil, že dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Praze bylo stěžovateli doručeno dne 12. 7. 2002, jeho obhájci dne 11. 7. 2002. Podle § 265e odst. 1 trestního řádu dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Tuto podmínku stěžovatel splnil, neboť dovolání obhájcem stěžovatele bylo podáno osobně dne 9. 9. 2002 bez uvedení důvodů. V projednávané věci byl tedy namístě postup podle § 265h odst. 1 trestního řádu, podle něhož nesplňuje-li dovolání nejvyššího státního zástupce nebo dovolání obviněného podané jeho obhájcem náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1, vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě 2 týdnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude dovolání odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) trestního řádu. Tuto procesní povinnost Okresní soud v Rakovníku splnil přípisem ze dne 30. 9. 2002, doručeným stěžovateli dne 23. 10. 2002 a jeho zástupci dne 22. 10. 2002. Zástupce stěžovatele na tuto výzvu reagoval dopisem z 1. 11. 2002 obsahujícím odůvodnění dovolání a podaným osobně dne 4. 11. 2002, tedy ve lhůtě uvedené, a to v souladu se zákonem, přípisem Okresního soudu v Rakovníku. Za tohoto stavu věci neměl tedy Nejvyšší soud aplikovat § 265f odst. 2 trestního řádu, podle něhož rozsah, v němž je rozhodnutí dovoláním napadáno, a důvody dovolání lze měnit jen po dobu trvání lhůty k podání dovolání, neboť citované ustanovení v projednávané věci, kdy bylo podáno, a to včas, jen tzv. bianco dovolání, nelze vůbec aplikovat.

Tím, že právě z důvodu uvedeného v § 265f odst. 2 trestního řádu Nejvyšší soud dovolání odmítl, porušil stěžovatelovo ústavně zaručené právo zakotvené v y, a proto pro rozpor s tímto článkem Ústavní soud ústavní stížnosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, vyhověl a napadené usnesení podle téhož zákona zrušil.