Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 112/02

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Státního statku S., s.p. zastoupeného JUDr. L. M., advokátem, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 11. 2001, sp. zn. ,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu a práva vlastnického, domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, kterým byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 3. 2001, sp. zn. , jímž byla zamítnuta jeho žaloba na zaplacení částky 3 067 377,60 Kč s přísl. V ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze podal dovolání, jehož přípustnost je dána ustanovením a je splněna i podmínka důvodnosti dovolání dle Ústavní stížnost podává z opatrnosti a navrhuje řízení o ní přerušit do doby rozhodnutí o dovolání. Tato skutečnost byla potvrzena i přípisem Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 7. 6. 2003, dle kterého byl Ústavním soudem požadovaný spis tohoto soudu, sp. zn. , dne 12. 2. 2002 předložen Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o dovolání. (Jak Ústavní soud ověřil, o dovolání dosud nebylo rozhodnuto).

Plénum Ústavního soudu, s ohledem na názor Evropského soudu pro lidská práva, vyslovený v rozhodnutí ze dne 12. 11. 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti bude ústavní stížnost považována za přípustnou až po rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení. Běh zákonné šedesátidenní lhůty k podání ústavní stížnosti dle ust. , ve znění pozdějších předpisů, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku, s výjimkou rozhodnutí o obnově řízení, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí.

Uvedené závěry Ústavního soudu byly ( , o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv) publikovány ve formě sdělení pod č. 32/ 2003 Sb.

Vzhledem k tomu, že projednávaná ústavní stížnost byla odevzdána k poštovní přepravě před tímto datem, Ústavní soud musel v daném případě posoudit použitelnost svého sdělení s ohledem na princip předvídatelnosti, neboť stěžovatel, s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi Ústavního soudu, podal v dobré víře současně s ústavní stížností i dovolání, a nemohl následný vývoj názorů tohoto soudu vyjádřený ve sdělení č. 32/2003 Sb. předvídat. Ústavní soud přesto dospěl k závěru, že v daném případě lze pravidla svého rozhodování obsažená ve sdělení č. 32/2003 Sb. použít, a to vzhledem k tomu, že ústavní práva stěžovatele nejsou tímto postupem nijak dotčena. Nejvyšší soud o jeho dovolání dosud nerozhodl, a stěžovatel proto bude případně moci v budoucnu napadnout nejen rozhodnutí o dovolání, ale i rozhodnutí obecných soudů mu předcházející.

Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je tedy třeba uvedený závěr aplikovat i na projednávanou věc, a ústavní stížnost proto byla dle , ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh nepřípustný.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. srpna 2003

JUDr. Eva Zarembová

soudce zpravodaj